Avatar uživatele
dust8

Může letadlo bez vrtulí zastavit ve vzduchu na delší čas?

Zajímavá 0 před 2009 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Pokud jde o stroje těžší vzduchu, tak nemůže. Aby se udržel ve vzduchu, je nutný vztlak a ten vzniká na křídlech při letu vpřed. Případně rotací vrtule u helikoptér. Teoretickou výjimku může tvořit větroň, pokud vane silný a stálý protivítr.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

To záleží na tom, čemu říkáš „delší čas“. Např. velmi známý letoun AV-8B Harrier je schopen zůstat ve visu a přitom nemá vrtule. :)

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
dubraro

Záleží, co je to „delší čas“. Zastavit se ve vzduchu mohou i některá letadla s proudovými nebo raketovými motory, které nemají (viditelné) vrtule.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Kepler

alien: no a co myslíš, že je turbokompresor proudového motoru? Mnoho vrtulí za sebou…

před 2009 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

No to se pleteš, vrtule je vrtule, lopatka turbíny je lopatka. Stačí porovnat profily a hned jsi doma. Navíc principiálně vrtule udílí velkému množství vzduchu malou hybnost, u turbokompre­sorových motorů je to naopak. ;) :D

Hele, oxid siřičitý také není oxid sírový, i když oba mají atom síry a kyslíky. :)

před 2009 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Je mi jasné lopatka turbíny vypadá trochu jinak než vrtule, ale princip je stejný: posílat vzduch za sebe.

před 2008 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Jó rakety, to je jiná. I když jen teoreticky. Takový případ neznám, rakety se u letadel používají jen pro zkrácení startu.

před 2008 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
dubraro

Předmět, vznášející se ve vzduchu pomocí raketových motorů, byl použit například při vývoji lunárního modulu Apollo. Přišlo se přitom na to, že to člověk není schopen udržet v rovnováze, raketové motory musely být řízeny elektronikou/po­čítačem.

před 2006 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Opravdu ti to tak přijde? Vrtule, lopatky, rakety – všechno za sebe svým způsobem „něco posílá“, aby to vyvíjelo tah opačným směrem, takhle to nelze házet do jednoho pytle. :)

Vrtule tím posíláním za sebe (poháněná motorem) vyvíjí tah, lopatka kompresoru sama o sobě tah nevyvíjí, ten vzniká až spálením paliva ve spalovací komoře a následným rychlým opuštěním spalin tryskou (přičemž se část energie odebere loptkami turbíny a předá se lopatkám kompresoru).

Takže BUĎ vrtule, lopatky i raketa „jsou stejné“ (získávají tah na principu akce/reakce byť odlišnými způsoby) ANEBO jde u každého o „něco jiného“, ergo nejsou stejné. ;) :D :D

Hele, co třeba taková "poletucha"s pul­začním motorem? Odhlédu od ekonomické stránky věci, zkonstruovat ji zcela jistě jde (výrobně superlaciná a primitivně jednoduchá, ale ta SPOTŘEBA OMG!)
Lopatky nemá, vrtule také ne – takže co? ;) :)

Anebo co třeba Maglev? Vím, řadí se mezi vlaky, ale ruku na srdce – není v kontaktu se zemí, takže to je svým způsobem letoun nebo ne? ;)

Mistrovství v náletech na něžnější pohlaví ti prostě zamlžuje objektivní pohled, to je celé! A venkoncem občasné prolétnutí okolí po výbuchu některé z tvých palíren také neznamená, že jsi kosmonaut! ;) :D :D ;)

před 2007 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

… lopatka kompresoru sama o sobě tah nevyvíjí? To snad platilo u proudových motorů 1. generace (třeba u Tu – 104). Dnes jsou motory dvouproudové, kde až 80 % tahu zajišťují právě lopatky kompresoru, kdy je vzduch veden obtokem, aniž by se zúčastňoval spalování. Proto jsou ty motory tak velké v průměru.

před 2006 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Auta a doprava