„Muž opakovaně prchá z domova pro seniory na jihu Čech, vrací se do Blatné“ – Takže domov pro seniory je vlastně vězení?

Téměř, ale pro jeho bezpečí.
Pokud budete s někým v jedné domácnosti a nevrátíte se domů,
také Vás budou hledat/pohřešovat.
V Libči je je Domov se zvláštním režimem.
Zvláštní režim = i psychiatrický pacient (i lehčí typ, počinající psychiatr, diagnozy aj.)
Pán si zřejmě sám „nový domov“, v podobě sociálního zařízení, sám nezdil/nevybral.
Není to domov důchodců!!! I tam musí odjezd/odchod hlásit.
Řád i ubytovací pravidla jsou všude.

V domovech pro seniory jsou obvykle ti, kteří nezvládají samoobslužnou péči,
zejména ze zdravotních důvodů m(fyzické, psychiické, oba).
Tu a tam, „odloží“, do podobných zařízení, své rodiče děti.
Nejde jim vždy jen o blaho rodičů a to, že se o ně někdo stará, zajistá služby.
Předchází nebo následuje „shrábnutí nemovitostí“.
Potřebné informace tedy PČR v článku neuvádí 😉.

Stačilo mi 5 let práce v LDN (přízemí budovy) a v sociálním zařízení, se zvláštním režimem (1. patro).

Upravil/a: da ny

Co když je to obráceně? V Blatné jsem byl a je tam krásně – co když si děda nedokáže představit, že by žil někde jinde?

Vězení jistě ne, ale má k tomu co dělá nějaký důvod. Jsou domovy pro seniory, které jsou příjemné, záleží také jaké si tam člověk najde přátele.

Jak vidno, tak domovy pro seniory jsou zjevně vězením MÁLO! Na vině bude celý sociální systém, potažmo celé státní zřízení (dem[ent]okracie).

Co my vime, jestli je v tom domove dobrovolne?