Mohu z těchto údajů udělat nějaký závěr?

Ze znalosti poměru délky stínu a výšky známého předmětu se dá po změření stínu vysokého předmětu, třeba stromu nebo stavby, odvodit jeho – jinak obtížně změřitelná – výška.

Z těchto údajů lze určit úhel slunce vzhledem k horizontu.

Délka stínu je obecně dána výškou objektu, který stín vrhá, a úhlem padání světelných paprsků (od slunce). Když je slunce v zenitu (tj. jeho paprsky padají kolmo k zemi), stíny jsou nejkratší. Čím více se slunce přibližuje k horizontu, tím delší stíny objekty vrhají.

Váš vnuk je 145 cm vysoký a vrhal stín, který měl 660 cm, tedy cca 4.6× vyšší než je on. Z údajů tedy lze vypočíst úhel, pod kterým svítilo slunce v době měření. To se dělá pomocí funkce arctg (úhel = arctg (délka stínu / výška objektu)). Hodnotu tohoto úhlu lze pak porovnat s tabulkami sluneční výšky pro dané datum a místo a zjistit, zda se hodnota shoduje s očekávanou hodnotou.

Navíc, pokud znáte přesně výšku objektu a délku jeho stínu, můžete použít stejný princip k určení času dne (pokud znáte datum a zeměpisnou šířku místa).

Pamatujte, že tato metoda má určité omezení a může být značně nepřesná, protože nebere v úvahu tvar terénu, atmosférické podmínky nebo skutečnost, že slunce není bodový zdroj světla.