Mohou v budoucnosti očekávat obyvatele České republiky, že budou stále chybět lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích?

Chybí i pomocný personál. Sanitářky by mohly být sestrám více nápomocné, aby ony nebyly uštvané. Stlát postele sestry po 7 letech studia nechtějí a zdržuje je to od odborné práce.
Problém u SZP nastal zejména po změně ve vzdělávání na SZŠ (pod tlakem a nepochopením školského vzdělávání sester s maturitou. Dále s dvouletými, pomatritními nástavbami.
Např. náše sestry byly na rozdíl od „západních zemí“ na úrovni polovičního lékaře. Znalé a pracovního výkonu schopné. Tam byli na úrovni tehdejších pomocných sester. S menšími pravomocemi a dovednostmi, na úrovni učně, s výučním listem).
To, co se naučily sestry během 4 let se protáhlo na 7 leté studium. 4 roky s maturitou = asistent sestry (na úrovni sanitářky. Plus další 3 roky = DiS. Až po 7 letech se směly „dotknout“ pacienta, krmit, připravit a podat léky, píchnout injekci, vést několikrát za den povinnou dokumentaci pacienta. Ty 3 roky po maturitě mohl studovat absolvent jakékoliv SŠ, zakončené maturitou. Obsah č letého a 3 letého studia byl obdobný, takže dívka stuující cca 7 let na zdrávce neuměla nic navíc, než za 3 roky jiná s maturitou z průmyslovky, gymnázia nebo hotelové školy aj. Podělalo se co šlo.
2 – 3 roky žádné sestry. Dlouholeté studium odrazovalo zájemce. Ten plat a hlavně mzda u soukromých společností, práce ve svátek, o víkendech byla nedostatečně oceněna.
A stále mnhde je. VŠ bakalář má od 2 – 5 let praxe s bídou 25 tisíc hrubého.
Po „zkrácení“ studia (jen u sester) na 5 let, by se za pár let mohla situae zlepšit.
Platí totéž co u lékařů. Nejprve si školu odpracovat, nebo zaplatit studium.
Další podmínkou je dostatečné finanční ohodnocení ze strany zaměstnavatelů. Německu a Rakousku hned tak konkurenceschopní NEBUDOU.

Lékař by si měl nejdříve odpracovat své studium zdarma v nemocnici/za­řízení v ČR, ALE AŽ PO ATESTACI. Kdy teprve něco umí a je oprávněn pracovat samostatně. Pokud odejde
pracovat do cizny dříáve, měl by zapaltit studia/nebo jejich zbývající část.
V USA, Kanadě i v Německu pracuje lékař absolvent minimálně 1. rok v nemocnici zdarma (ještě nic moc neumí, sbírá zkušenosti) a čeká, jestli dostane od zaměstnavatele smlouvu.
Stomatologie je samostatná kapitola.
Není to vždy jen o počtu absolventů (nyní MDDr.), ale o změně stylu práce, materiálech, vybavení ordinací, délce výkonu/ošetření. Dinosauři měli 2 – 5× kvantitativní výkon ve velmi odlišné kvalitě. Pro pacienty zdarma nebo s příznivými doplatky za konzervační stomatologii i protetiku.

Je to dáno i zněním smlouvy. Proč by lékař neměl mít ve smlouvě jistou povinnost, kde a jak dlouho bude pracovat? Už dost na tom, že se mu toleruje podnikání a současně práce ve státním zařízení. To je v jiných profesích konflikt zájmů jako hrom.