Hledala jsem jednu knihu a objevila jsem časopis Křížovky z roku 2006. Některé jsem vylušila dříve, jiné nikoliv. Tajenky vyjadřují pranostiky či říkanky, které se týkají jednotlivých měsíců.
Červen voní jahodami, lipovým květem, růžemi, kvete černý bez, roste heřmánek …
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 10Pro koho je otázka zajímavá? vagra, Andělé, johana 56, ivzez, Drap, briketka10, gagaga, Anemone, Danina65, anonym před 2717 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Pohled na šípkový keř v červnový podvečer připomene klidnou,
příjemnou chvilku se šálkem čaje z jeho plodů.
Bouřky bývají v červnu běžné. Blížící se tiché stmívání je
narušeno ‚klekánicí‘ v podobě temného, černého mraku, který se
začíná nad keřem zvětšovat. Na rozdíl od strašidelné, vymyšlené
bytosti je skutečný a nevěstí nic dobrého. Spadne potřebná vláha jemně
a bude prospěšná nebo se přidají hromy, blesky a krupobití,
přinášející jen ničivou spoušť…
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?annas Nahlásit |
Chápu to tak, že i nepříjemná věc může náhle přijít i v době
klidu a pohody.
O červnu pěkná říkanka, takto jsem snad neslyšel, ale slyšel jsem
obdobnou. Poutníče před heřmánkem smekni a před bezem klekni. Naši
předkové zřejmě měli velkou moudrost a byli znalci svého okolí
i přírody. Myslím, že tato říkanka, či rčení jsou velmi pravdivé.
Upravil/a: Drap
0 Nominace Nahlásit |
Dítě mé i když po klekání jestě slunce svítí, doma buď, nechoď
ven. Mezi šípkovými keři celá v černém klekánice kráčí tichým
červnem. Chodí s pytlem, do něj chytá nezvedená dítka a zavře do
kapličky nebo kostela. Tam ho nechá až do rána a za svítání ho
pustí.
Ach, mámo, maminko má, nikdy však klekánice dítěti neublíží, jen ho
straší. To bejvavalo kdysi, dnes klekánice internetem bloudí a sestru svou,
polednici, hledá…
0 Nominace Nahlásit |
Děkuji za oídpovědi Johaně, led a Drapovi, každý má jiný pohled, ale jsem ráda, že reagovali.
Jak jsem napsala, nikdy jsem se s touto říkankou nesetkla, až v křížovce.
Říkanka musela vzniknout velmi dávno. Vycházím z toho, že na vesnicích se pracovalo jen do klekání, i když podle současnosti je to v 17 hodin. Všichni museli pokleknout., pomodlit.se, jít na bohoslužbu..Rozhostilo se ticho …
Johana získala nejvíce bodů, takže otázku uzavírám.
Klekání určovalo čas – ranní klekání za svítání, polední oběd a večerní – zahnat děti za pec.
Děti musely poslouchat, nesměly se v době zvonění zdržovat venku, jinak je v poledne odnesla polednice, v podvečer klekánice.
Mezi šípky býval vchod do pekla, klekánice představuje zlo, takže se zde pohybuje i ona v černém oblečení.
Zvoní klekání, klekánice vyráží do vesnice.. Jakmile venku zahlédne děti, sebere je a někam schová – neposlušnost se přece trestá.
Annas,
děkuji, snad si takovou poctu ani nezasloužím.
Stačí, že hodnotíte a uznáváte vyjádření vlastního názoru, třeba
odlišného.
Na počtu získaných bodů nezáleží, i když pamatuji dobu, kdy platilo
‚nepsané‘ pravidlo, že tazatel mohl nominovat pouze příspěvek
s nejvyšším počtem palečků, za které si odpovídající nikdy nic
nekoupí, ani je nepromění v euro směnárně…