Měly za komunistů ženy ty samé záliby jako dnes?

Tenkrát se hodně pletlo, šilo, háčkovalo atd. V obchodě bylo houby, a ta co chtěla být kočka, si to musela spichnout většinoou sama.

Moje maminka uměla dobře šít, plést i háčkovat, já umím spíš nakupovat:-D

Kromě strkání prstu do krku a čumění na displej ano.

Za socialismu nebylo zvykem mít 100 párů bot, 100 kabelek a ..... XY oblečení. Člověk měl oblečení na všední den a na svátek. Anorektičky nebyly, protože mladé ani starší ženy neměly čas na „blbosti“, nečuměly na displej. Vařily, zavařovaly, pletly, háčkovaly, dokonce si šily oblečení ( třeba z Burdy ), protože v obchodech s oděvy ( „Dámské oděvy“ ) to nebyly oděvy, ale jakési nebarevné pytle. A tím, že měly méně volného času, se možná tak nenudily a nedělaly hlouposti ! 🙂

Záleží na tom v kterých letech (některé roky bylo módního zboží dostatek, jindy méně), ve větších městech a obchodních domech bylo zajímavé zboží i z dovozu.
I v okresních městech byly obchoďáčky, kde se člověk oblékl od hlavy až k patě 😁
Něco se koupilo v Tuzexu, něco v luxusních prodejnách (ošacení i potraviny, drogerie).
Někdo si pletl, šil a háčkoval sám. Byl skvělý výběr látek a dostupné, nechat si ušít šaty, kalhoty…, v krejčovství, od domácích švadlen („soukromnice načerno“ ;)) nebo kamarádek. I když to nebylo smyslem našeho života, chodily jsme jako panenky = originál (pravda někdy i z nouze a nedostatku zboží) výrobené oblečení.
Boty byly např. na konci 70. a v 80. letech i luxusní z dovozu, Snaha Brno, Svit vyráběl boty na každou nohu (půlky čísel, v různých šířkách – F, G, H), kvalitní a slušivé. Kožené boty i z umělé kůže.
Vzpomínám na éru „šusťákových“ kabátů :)
Pěkné kabelky, kožené nákupní tašky, čepice, šály rukavice…
Knaučové kozačky i kabáty. Kožené bundy, saka i kabáty atd.
Existovala i objednávková služa z karalogů.
V r. 1979 – 80 jsem kupovala z Číny dovážené nádherné, kvalitní, stálobarevné dupačky a dětská trička s oblečením, kvalitní bavlna (po vyprání bez pucků, vytahání, nesražená). Jinak se mimina a atolata „oplétala“ kabátkami, čepičkami, svetříkama, kamašema, rukavičkami… z vlny (i zásilková služa Vlnap Svatava apod. + katalogy).
Manchesterové džíny aj. zboží se sháněly a prodávaly chvíli „pod rukou“, jako každá novinka. Za nějaký čas jich zas byly plné regály.
Jitex Písek vyráběl náramné oblečení, teplákové soupravy, které se vyváželo i na „západ“.

Ty samé asi těžko, protože některé technické vymoženosti dnešní doby nebyly. To jsou tvoje současné záliby? Nebo myslíš, že to sedí na každou babu?:-) A jakou věkovou kategorii?
Já osobně znám i dnes takové, které boty (a móda celkově) absolutně nezajímají, jsou to „knihoholky“, jiné pro změnu zajímá jídlo (ne jak ho vyzvracet, ale jak se jím přecpat), další sex (ten ti tam kupodivu dnes chybí:-D
Asi takhle… Podle sebe a období socialismu konce osmdesátek, soudím, že móda mě zajímala velice – za prašule z brigády jsem „vydrancovala“ Diora v Pařížské (ano, byl tam už tehdy a já si tam koupila rtěnku, stíny a konturku), k Vánocům jsem si přála originál české modely (existovalo MoNaKo – móda na koleně, kde vznikla po celém světě populární kovodžínovina – český vynález!), kšeftovalo se s bony, takže něco z Túzu se také dalo koupit. Nebyl problém sehnat ani nějaké super kousky ze Západu. Frčel aerobic, diskotéky a MTV, četlo se Bravíčko, vylepovaly se plakáty, což byla všechno dobrá sranda… Jelikož displeje nebyly, neesemeskovalo se ani nefejsbůkovalo, ale o to více reálně randilo. Jo a nebylo nad to, zavolat nějakému klukovi „na pevnou“, a když to zvedla jeho máma (táta, ségru, babička) potupně několikrát zavěsit…:-)
Nebudu říkat, jak vśechno bylo krásné, protože každá doba, ve které je daný člověk mladý, je vźdycky ta nejkrásnější. Asi proto jsem spokojená pořád:-)

Neměly,nedřepěly zbytečně u kopmu a hleděly si více domácnosti a svých milujích a oddaných partnerů.

Ano, jasně, drby, módu, drby…
😉

Některé běhaly po obchodech stály ve frotnách. Některé vykecávaly do telefonu. Mobil ani počítače nebyly, žádná módní centra atd. Některé chodily na schůze. No a některé se věnovaly sexu, ale na zbohatnutí to moc nebylo.

Ani jedno z toho. Byli tak přepracovaný z fabrik a unavený z těch věčných front na jídlo a jiné potřeby, třeba toaletní papír, že už neměli sílu na nic jiného.

Řekla bych, že ženské záliby se zas tak nemění – zvláště ta záliba v povídání, a ještě víc povídání o jiných…

Ano, drbny byly za komoušů a jsou i dnes.