Měli jste někdy takový hlad, že jste zblajzli i to, co jindy zásadně nejíte?

Nemám něco takového jako „tohle zásadně nejím“ – vím, že hlad je nejlepší kuchař. Vzpomínám na vojnu, kdy jsme v rámci cvičného BoPo vyrazili na 3 dny a tak nějak na nás ÚPLNĚ zapomněli VČETNĚ gáblíku. (však víš – armáda je nejvyšším a nejorganizovanějším systémem chaotického bordelu)

Když jsme se zvrátili z5 do kasáren, tak byly k obědu „buchtičky se šodó“ – HNUS par excellence! Ovšem v dané situaci do mě padaly jak Němci do krytu. :)
BTW – hlad je celkem v poho (po 3.dni úplného hladovění se ten pocit zmírní), zato žízeň…!!! Už jsi byl někdy v situaci, kdy bys i mrtvému vypil oko? ;) :D :D

… tvrdej chleba, co byl cejtit naftou namazanej IVOU … na stmelovacím cvičení se nám ztratila kuchyň, tak jsme byli rádi za to, co jsme našli v autě …

Nejsem moc vybíravý. I jablko s hořčicí je lepší než hlad 😉