Měla bych mu to říct?

Od června roku 2018 jsem ve vztahu se svým přítelem a jsem opravdu šťastná. Jak už je mi známo, začátek vztahu se uvádí pouhá zamilovanost, která nám na oči nasadí růžové brýle a my nevnímáme partnerovy chyby. Mám pocit, že v polovině prázdnin u mě zamilovanost pominula a cokoliv, co mě přítel napsal, mě děsně vytočilo. Měla jsem v tu dobu strašný vztek na všechno. Štvaly mě některé jeho odpovědi..dokonce i otázky. Taky jsem měla sem tam pocit, jako bychom si neměli, co říct.
V tomto období jsem skrz facebook poznala nového „kamaráda“. Když jsme se dali do psaní..už od počátku jsem v něm nacházela velkou důvěru. Svěřovala jsem se mu s věcmi, které jsem běžně neříkala ani kamarádkám. Cítila jsem mezi námi propojení. Jako bychom se znali tak strašně dlouho. Byl pro mě velice fascinující, protože je to neobyčejný člověk. Jediným pohledem na obličej dokáže poznat, jaký člověk je…a stačí mu jedna zpráva a totálně vás přečte. Bez toho aniž bych to řekla, věděl jaké zažívám pocity, i když jsem je nedávala najevo. A hádat se s ním nemělo smysl, protože předvídal moje kroky. Když jsem se ho snažila zmást, prokoukl mě a měla jsem po „srandě“.
Když jsem se s ním dala do řeči i přes hovor, nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Jeho hlas zněl úplně stejně jako přítele. Chování ke mně bylo také stejné a některé fráze úplně do podrobna. Někdy jsem i pochybovala o tom, jestli mě přítel jen nezkouší.
s mým strachem z velké podobnosti jsem se s kamarádem smířila a on mi na to prostě jen odpověděl, že to ví od samého začátku. Mají společné vlastnosti a pomocí toho a facebooku „vystopoval“ kdo můj přítel je.
Problém je, že jsem se do něho zamilovala. Dokonce jsem ho začala upředňostňovat i před přítelem.
A pak jsme se měli s přítelem poprvé sejít a já měla strach z toho, jak se to bude vyvíjet. Po srazu jsem měla strašnou depku, protože jsem nemohla pochopit, jak jsem to mohla přítelovi udělat. S mým kamarádem jsem to sekla. Hodila jsem ho za hlavu a přestala ho milovat. S přítelem se všechno vrátilo do normálu. Už jsme byli zase jenom já a on. A byla a stále jsem šťastná.
Problém je v tom, že přítelem nemá ani ponětí o tom, co se o prázdninách stalo..bála jsem se mu to říct a furt bojím. Přítel má strach, že mě ztratí. Jsme mladí a bojí se, že potkám někoho, kdo mi zamotá hlavu a opustím ho. Chtěla jsem mu vysvětlit, že už se to jednou stalo a vybrala jsem si jeho a je pro mě ten pravý, protože myslím si, že pokud jsem se zamilovala do stejného člověka, jako je on…je chlap přípo pro mě…a jedině s ním strávím šťastný společný život.
Jenže si nedokážu představit jeho reakci. Na jednu stranu si myslím, že by ho to mohlo uklidnit, protože i přes to, že jsem měla „možnost“ ho opustit…vybrala jsem si jeho a vždycky to pro mě bude jen on..ale na druhou stranu..nevím jestli by to nebral jako nevěru…nebo jestli by ho to prostě nezlomilo.
Tak bych se ráda zeptala na názor. jestli by to přítel měl vědět nebo bych to naopak měla dál skrývat.?