Měl Einstein pravdu, že vesmír není nekonečný?

Vesmír je domněnka. Jak víš, že někde za Marsem není nějaké plátno, a že ty další „hvězdy“ nejsou žárovky (argumentum reductione ad absurdum)?

Nekonečnost, v tomto pojetí, je domněnka. Zdá se, že věčná by mohla být hmota: hmotu lze transformovat do rozličných skupenství, třeba i do takových, o kterých nemusíme mít ani ponětí, ale nelze ji zničit. Byla tu, nebo byla stvořena? Nebo má pravdu theorie velkého třesku? To nikdo neví.

Jsou to theorie, a od toho jsou to theorie, že mohou být pravdivé a nemusí.

Celý příběh, furt dokolečka dokola, točí se tu kolem toho spousta otázek, na které si, většinou, může tazatel odpovědět sám.

Věda stále pokračuje v rozvoji našeho chápání vesmíru. V Einsteinově teorii relativity je vesmír považován za „ohraničený, ale nekonečný“, což znamená, že se rozšiřuje, ale nikdy nedosáhne konečného rozsahu. Místo toho by mohlo být, že vesmír je zakřivený natolik, že pokud byste cestovali dlouho a daleko, nakonec byste se vrátili na místo, odkud jste vyšli.

Nicméně, toto je pouze teorie a je třeba ji dále studovat a vysvětlit. Existují i jiné teorie, které tvrdí, že vesmír nemusí být nutně konečný nebo nekonečný, ale může být něco mezi tím.

Navíc se může naše definice a chápání vesmíru změnit, jak se věda vyvíjí. Například někteří vědci dnes spekulují o existenci mnoha vesmírů nebo „multivesmíru“.

Takže zatímco Einsteinova teorie relativity poskytuje jeden pohled na otázku, zda je vesmír konečný nebo nekonečný, je to otázka, která je stále předmětem diskuse a výzkumu.

Co když to vím, ale nechci to říct?