Máte tajemství,které si vezmete do hrobu?

Střežím pouze tajemství ostatních lidí, kteří se mi svěřili. Sama na sebe prozradím snad všechno, neboť jsem hrozně upřímná. Dokonce i moje „úlety“ se doberou na dení světlo.

Zatím žádné tajemství netutlám,ale do hrobu se ještě nechystám,tak třeba ještě na nějaké dojde…:D

několik né jen jedno :D
Doplňuji:
pro manon má odpověď
je pro ty co vědí, jak se vyjadřuju
čárka tam tedy nepatří :D

Upravil/a: briketka10

Ano, mám, ale žilo by se mi líp bez něho.

Já taky,heč!

Myslím že kařdý z nás má nějaké to tajemství ze svého života, s kterým se ani blízkým nesvěříme. Někdo malé, někdo velké, ale u každého by se něco našlo.

Já si myslím , že má každý to SVÉ tajemství – ovšem obávám se , že po tom , ani pes neštěkne – už to bude každému ouplně jedno .

Briketka: Tedy chápu, že každý nějaké má. Ale někdy chybějící čárka umožňuje více výkladů :)
několik, né jen jedno
několik né, jen jedno :) Kolik jich máš? :)

jednotne jsem to samé,jako vlk z lesa.vse na sebe povim,a co tajim,se jaksi odkryje za me.

Myslím, že to vlastně dost přesně trefila alenad. To, co někteří z nás mohou považovat za děsivé tajemství, by možná ve skutečnosti pro jiné nemělo žádnou hodnotu. Možná se sami jen něčeho – a snad už i zbytečně – pořád bojíme. A třeba to časem vyšumí. Tajemství – v tomto smyslu, na který se ptáš – bývá obvykle nějaká ostuda, trapas, lež – obvykle něco, za co se stydíme.
Podle mne je lepší všechno vybalit a mít klid. A hlavně – chovat se (před jinými i sám před sebou) tak, aby se kostry nemusely v almaře moc hromadit. 🙂

Nejspíš jo mam ted asi 2 tajemstvi ktere nevi vubec nikdo , pak je par tajemstvi ktere dlouho nikdo nevěděl ,ale pak jsem to třeba řekl jednomu nebo dvoum.