A – existoval někdo,kdo přežil?
Doplňuji:
UkřižováN,ne UkřižováM
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? annas, quentos, vagra, johana 56, RyuzakiKate, anonym před 4410 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Odsouzený člověk byl někdy nejdříve zbičován a posléze vlekl
příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla vztyčena
svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a
k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla
zápěstí přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně
připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 metru nad zemí. Pak
byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu
bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním
(titulus). Kříž mohl mít více podob, například +, T či X.
Názory na příčinu smrti při ukřižování se různí, svou roli však
patrně sehrálo více faktorů, uvádí se např. hypovolemický šok a pomalé
zadušení v důsledku toho, že pozice těla při ukřižování ztěžuje
dýchací pohyby. Ukřižovaní někdy nebyli z kříže sejmuti a tak lidé
mohli dlouho vidět řadu křížů jako výstrahu případným
následovníkům.
(O přeživším nevím – vyjma „historky“ o Ježíšovi.:-)
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Öbjevily se některé nové pohledy na ukřižování. Teorií o bezprostřední příčině smrti ukřižováním je poměrně hodně, jediné na čem panuje obecná shoda je fakt, že šlo o multifaktoriální selhání organismu během tohoto procesu mučení, na kterém se významně podílela řada šokových faktorů, nesmírná bolest, vyčerpání, ztráta krve, lacerace tkání hlavně v oblasti hrudníku včetně možné kontuze plic během bičování. Frederick Zugibe a někteří další lékaři, především forenzní patologové, pokusy s dobrovolníky přiblížili blíže některé okolnosti, které nastávaly během ukřižování. Prokázali třeba, že během visení na kříži sice dochází ke snížení plicní ventilace asi o 10%, to samo o sobě ale není příčinou smrti udušením. Zugibe a ostatní ale přišli na to, že již po několika minutách, v závislosti na fysických dispozicích daného jedince, visení na kříži dochází k výrazným a posléze nesnesitelným bolestem v oblasti jak horních vzpažených a v zápěstí fixovaných končetin, tak k výrazným a nesnesitelným svalovým bolestem v oblasti dolních končetin. Tyto bolesti nakonec vedly u dobrovolníků k přerušení pokusu, nikoli nemožnost dýchání. Na svalové bolesti v končetinách se dle mého soudu, kromě jiných faktorů, bude asi nejvíce podílet hromadící se kyselina mléčná – laktát, která u omezeně pohyblivých fixovaných končetin není dostatečně metabolizována. Přišlo se také na to, že již po několika minutách visení na kříži dochází k výraznému vzestupu tepové frekvence hodně přes 100 pulsů za minutu. Vznik maligní arytmie u mladého a zdravého cca 30 letého člověka je spekulativní i když jsem si vědom, že v medicíně je možné prakticky všechno. Stejně tak ruptura myokardu při akutním transmurálním infarktu myokardu je možná, tyto případy jsou však spíše výjimečné. Někteří lékaři, kteří podporují teorii o smrti Ježíše na rupturu myokardu předpokládají, ovšem nedoložený a neobjektivizovaný fakt, že poté co podle evangelií Ježíš nesouce patibulum na horní části zad s fixovanými horními končetinami několikrát padl, mohlo kolem 50 kg vážící patibulum při pádu komprimovat jeho hrudník a způsobit kontuzi srdce. Tato oblast kontuze srdce se pod tlakem krve během času stále vyklenovala až vzniklo aneurysma, které nakonec náhle prasklo, což vedlo k okamžité smrti.
Na kříži přežil jediný člověk
Přesto existuje záznam o údajně jediném člověku, který kdy
ukřižování přežil a nepotřeboval k tomu zázrak zmrtvýchvstání jako
Ježíš. Jednalo se o jistého Faianuse, který „dokázal“ přežít na
kříži šest dní. Poté mu byla udělena milost a dostalo se mu i dobrého
lékařského ošetření. A jak praví dobové texty, žil prý spokojeně
dalších 50 let.
http://procproto.cz/slider/jezis-se-udusil-aneb-co-se-ve-skutecnosti-delo-pri-ukrizovani/
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Damiana, vagra Nahlásit |
Příčina smrti byla myslím udušení, pod vlastní vahou těla. Mám tu plnou skříň knížek o vraždění, mučení, trestech smrti a jinejch zvrácenostech, tak možná ti to najdu, jestli se mi bude chtít… :)
0 Nominace Nahlásit |
To mluvíte o lidech a církvi ?
Doplňuji:
Fakt se vám to líbí ?
Upravil/a: mosoj
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4409 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
I proto, že ukřižování bylo poměrně běžné, máme dnes slušné povědomí o tom, jaká muka musel člověk na dřevěném kříži prožívat. Odsouzenému se hřeby prorazila zápěstí nebo místa těsně nad nimi. Intenzita bolesti byla vystupňována tehdy, když se vykonavatelům mučení podařil zasáhnout nerv zvaný median. Paže se co nejvíce rozepjaly podél vodorovného břevna kříže, to aby se po vztyčení konstrukce zabránilo rychlému přepadávání těla dopředu, což by mohlo zbytečně brzo přivodit smrt. Nohy se přibíjely jenom někdy, a pokud ano, tak se překládala levá přes pravou, a pak byly proraženy jedním hřebem. Nejspíš z úsporných důvodů.
Jakmile se kříž vztyčil, váha těla velmi bolestivě napnula paže,
které leckdy i úplně vykloubila a do rukou vztyčených pod úhlem
65 stupňů nemohla proudit krev. Pokud se odsouzený nevzpínal na volných
nohách, horní polovina těla stále více přepadávala dopředu a roztažený
hrudník bránil úplnému vydechnutí. Dýchání se postupně zrychlovalo,
v krvi stoupal obsah oxidu uhličitého a křižovaný člověk se začal
zvolna, ale jistě dusit. Zároveň se mu snižoval obsah kyslíku a vody
v mozku, čímž byl tento orgán nakonec trvale poškozen. Většinou po
několika hodinách umíral ukřižovaný na zadušení a celkové selhání
krevního oběhu.
Takto nelidsky týrané tělo se pochopitelně snažilo intuitivně bránit.
Běžný byl tedy obrázek, jak se polomrtvý člověk zmítá a vzpírá na
nohou, aby si aspoň na chvíli ulevil. Právě proto je dost nesmyslná
představa odevzdaně a nehnutě visícího těla na kříži. (Net)
annas | 5913 | |
Drap | 4621 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1315 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |