Souhlasím s Edisonem. Přestože čeština dvojitý zápor dovoluje, zrovna v tomto případě to nepovažuji za šťastné. Význam dotazu sice chápu, ale necítím že je to OK.

To, že mepovažuje zápor za šťastný, je vaše věc. Když mám možnost výběru ze dvou správných odpovědí, vyberu si tu, která mně vyhovuje.

Jak jem napsala níž, vypagá to, že zápor je moravismus. Dnes už to neplatí, ale moravština v okolí Hranic byla nejspisovnější na rozdíl od češtiny.

Je to sice mimo, ale moravská výslovnost /zhoda/ je přesnější í než česká /schoda/. Neřeknu ale že je nešťastné..

Navíc v českém jazyku je původní záporný tvar u slovesa zabránit, pokud po něm následuje vedlješí věta. Je to stejné i ve slovenštině, I když zápor je zřejmě na pstupu.

Complexova otázka je souvětí, nikoliv jednouchá věta.
Je třeba opravdu pozorně číst.
Napsala jsem „jazykovědci stále zvažují, zda ve vedlejší větě po slovese zabránit užít klad nebo zápor…-“
Pokud PČP připouštějí obě varianty, mně se jedna z nich nelíbí, tak neodsuzují tu druhou.

nechoď nikam – jasné a OK
zabraň jeho odchodu – jasné
zabraň jeho kýchání – jasné (dám mu něco proti kašli)
zabraň jeho nekýchání – jasné – dám mu něco na podporu kašle 😉

Ad ivzez,

Myslím si, že nejde o žádný ústupek. . Zápor se užíval mnohem dříve než klad. Je možné přečíst i v odkazu, že se o záporu píše už v r. 1920.

Jazykovědci stále zvažují, zda ve vedlejší větě po sloese zabránit užít klad nebo zápor – závěr není jednoznačný.

Z vlastní zkušenosti – po celou dobu školní docházky i studia se setkávám jen s variantou zápornou.

Přemýšlím, zda varianta záporná není moravismus, varianta kladná pak čechismus. Obě jsou správné, pokud jde o užití ve vedlejší větě.

takže rozhodnutí je na každém, který tvar použije.

Stejně jako okurek x okurka. Nebo na Moravě se častěji užívá – dej mně x Čechy – dej mi. Obě jsou správné, i když teď se používání upravilo.

Reakce led, která začíná slovy

"Nemýľte si matematiku a Jazyk… " se netýká mě, byla nahoře před mým příspěvkem.

Nemýľte si matematiku a Jazyk
Jazyk a jeho pravidlá aj keď majú úzku väzbu s matematikou, nemusí sa vždy riadiť matematickými pravidlami.
Ak použijem dva zápory v jednej vete, nemusí byť vždy kladný výsledok, ale môže vzniknúť zdôranenie záporu.

správne sú obidva varianty
Zabránit = zamezit; zakázat; (co) zastavit, odvrátit.

ako zabrániť, aby sa stalo… (definuje nežiadúci jav)
ako zabrániť, aby sa nestalo… (zdôrazňuje nežiadúci stav), ale toto sa používa zriedka.

Ad led,

čtu, že ve slovenštině je to stejné, i když v češtině se zápor nepovažuje za řídký jev.

Podle mě to svědčí spíše o nedostatečné slovní zásobě. Ve druhém případě je výrazně vhodnější právě „zajistit“.

S tým môžem súhlasiť, ale žiadnym zákonom nezabránite, aby ľudia rozprávali tak, ako sú zvyknutí.

Už jsem jednou vysvětlovala u „poskakující“ pračky, ale nemohu otázku najít.

U slovesa zabránit je možné uvádět ve vedlejší věta kladnou i zápornou variantu.

Klad a zápor po slovesech bránění.

" Mluvnice Čeština – řeč a jazyk (1996, s. 237) pouze konstatuje, že se v předmětných větách po kladných slovesech bránění používá sloveso kladné i záporné.

Zatímco tedy starší práce preferovaly po slovesech bránění záporné věty, většina novějších mluvnic připouští obě podoby. Jasné odmítnutí záporu v příručkách nenacházíme, pouze v PMČ a Skladbě češtiny je náznak preference kladné podoby."

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=8264

Ještě se lze zeptat obráceně: „Jak zajistit, aby schody neklouzaly.“

Edison, tato věta je samozřejmě možná.

Když něco zajistím, neznamená to, že odvrátím nebezpečí, nezaručím, že někdo neuklouzne.

Zabránit = zamezit; zakázat; (co) zastavit, odvrátit.

Přesně tak, „zajistit“ nemusí nutně znamenat „zabezpečit“. Však my si rozumíme… někdy… 😁