Máte ke svým věcem hlubší vztah?

… ke svým věcem mám především vztah majetnický, a ten je dost hluboký …

Ano, alespoň k některým. Mám věc třeba jako památku na svého otce, tak k ní mám vztah hluboký.

Pokud jde o užitečné věci, jde spíš o pohodlnost, že bych si nerad zvykal na jiné. Ale samozřejmě že věci, které mám spojené třeba s dětstvím nebo s nějakou milovanou osobou, pro mě jsou o něco víc než jen věci.

Když si představím situaci těch lidí z prešovského věžáku, kteří kvůli požáru posledních tří pater byli vyhnáni z domu ven a už si nesměli zachránit naprosto nic z věcí doma – ani počítač s nenahraditelnými daty, ani oblečení, ani rodinné fotky, památeční korespondenci, hrníček po dědovi – je to pro mě docela děsivé. Totéž bylo v Itálii v domech pod Morandiho mostem. A pak se lidé mohli dívat, jak nějaká předražená firma nabírá jejich pelíšky a jejich cennosti na lžíce bagru a vyváží na skládku, bez sebemenší snahy cokoliv zachraňovat a vracet majitelům. Neřeknu, když někoho vyplaví povodeň, to se nedá nic dělat, ale ta představa, že ty moje věci leží neporušené pořád na svém místě, ale stejně je už nikdy nebudu mít… Možná bych byl ten blbec, kdo by radši riskoval a nechal se zasypat sutí, než aby to rovnou vzdal… a přitom na věcech zas tak moc nelpím.

Pokud jsem s tou věcí něco prožil, něco pro mne znamená, tak ano Ale dělat z toho tragédii to asi ne. Nějakou dobu mám určité věci a po určité je vyhazuji, abych měl místo.Rozhoduji se pak podle pocitů.

Ano. Ke svým zvířecím mazlíčkům.
Schované mám nějaké fotky, knihy.
CD, DVD. filmy. Ty mám moc ráda.
Pro mě je nejdůležitější střecha nad
hlavou, jídlo a pití.
…
Víc mě trápí to, že nemůžu pomoct
ohroženým zvířátkům v Austrálii.
A všeobecně všem ostatním :(

Já se zabývám jantrami, takže já určitě.