Havrani jsou u nás rozšířenější. Poznají se podle modře opaleskujícího peří, neopeřeného kořene zobáku (kromě nejmladších jedinců) a kalhotek. Pokud to nemají, pak to budou spíše vrány.

To budou havrani, u nás se jim říká ruské vlaštovky.

Je to nejspíš havran polní.
Vrána šedá je černošedá.
Vrána černá je o něco menší než havran a má černý zobák, ale spolehlivě se to pozná za letu – vrána má rovný konec ocasu, havran zakulacený.
Krkavec je větší, má černý zobák a nežije v hejnech.

Zřejmě to bude havran polní, který je u nás nejrozšířenější.

"Havran polní. Je velmi často zaměňován právě s vránou. Oba jsou černě zbarveni, ale přece jen jsou mezi nimi rozdíly. Havran má peří s namodralým leskem, vrána černá s purpurovým. Kromě toho má havran na nohou tzv. "kalhotky“ jako dravci. Snadno se však od vrány pozná havran starší než jeden rok. Má již kořen zobáku olysalý, takže je vidět světle šedou pokožku, kdežto vrána má zobák u kořene opeřený. Havran obývá téměř celou Evropu a velkou část Asie. U nás se s ním můžeme setkat na celém území, hlavně v zimě.

Nejsou to však naši havrani. Tato obrovská hejna k nám přilétají z východní Evropy a zimují zde, zatímco naši havrani odlétají do západní Evropy. Na jaře se obě skupiny opět stěhují na původní místa. atd.

Vrána obecná šedá a vrána obecná černá. Obě tyto vrány patří k jednomu druhu – v západních částech Evropy se vyskytuje vrána černá, ve východních šedivka. Hranice mezi životním prostorem obou vran tvoří přibližně tok Vltavy a Labe. V místech, kde se obě rasy setkávají, dochází ke křížení, takže se můžeme setkat s barevnými přechody od černé až po šedou barvu.

Vrána černá je o něco menší než šedivka, rozpětí křídel má kolem 95 cm. Její barvou je hluboká čerň, které chybí kovový lesk peří havranů. Má mohutnější zobák než havran, ale ne tak silný jako je zobák krkavce. Vrána šedá má rozpětí až jeden metr. Má černá jen křídla, hlavu, ocas a hrdlo, kdežto tělo je šedivé.

Prostředí, ve kterém žijí, tvoří polní lesíky, světlé lesy, parky, v zimě se s oblibou shlukují na smetištích. Jsou to velice přizpůsobiví ptáci i ve značně člověkem přetvořené krajině atd.,

Krkavec velký. Z havranovitých ptáků je největší. Má rozpětí křídel až 120 cm. V přírodě není jeho velikost příliš nápadná, stejně jako kýlovitý ocas a mohutný zobák. Nápadnější je jeho hlasité hluboké volání "kruk“ a "kork“. Ve střední Evropě se v početném stavu vyskytují v Alpách i Karpatech, v posledních letech se po dlouhé době objevují i na Šumavě.

Do stejné čeledi krkavcovitých, tedy mezi příbuzné vrány, havrana i kravce patří dále sojka obecná a zlověstná, straka obecná a modrá, kavče žlutozobé a červenozobé a kavka obecná. Pokud jde o městská sídliště, můžeme se setkat ještě se strakou nebo kavkou. Ale ty jsou dobře rozlišitelné od ostatních."

Vice v odkazu – autor Muwin

http://clavis­.vrana.cz/roc­nik3/c9701/zi­jitady.html

Upravil/a: annas

Údajně to rozezná málokdo. 🙂
Jak se liší: http://www.national-geographic.cz/clan­ky/kdo-z-vas-rozezna-vranu-havrana-a-krkavce-klid-to-zvladne-jen-malokdo.html#­.WByjqMlPJzU

Vrány, havrani, kavky (a taky krkavci, sojky a straky) patří do čeledi krkavcovitých. Na zimu sem ze severu přilétají havrani polní a bývá jich víc. Vrána obecná zůstává přes léto. Vrána má dvě variace – vrána obecná černá je rozšířená spíše v Čechách a je fakt, že rozeznat ji od havrana je trochu těžší:-) Na Moravě je zase vrána obecná šedá, ta se pozná snadno má šedé tělo a černá křídla.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Vr%C3%A1na_%C4%8Der­n%C3%A1