Mají starožitné hodiny nějaké kouzlo, když magicky přitahují oči pozorovatele?

Starožitné předměty svědčí o práci našich předků. Ne nadarmo se objevují zmínky o zlatých českých ručičkách.

Jindy jde třeba o dědictví, případně určitý vztah k předmětům, takže třeba jako vzpomínka či památka na někoho blízkého předka.

Máte na mysli hodiny. Měli jsme doma dvoje dřevěné bicí pendlovky. Památka z počátku 20. století.

Ty jedny obyčejné jsme prodali, ty druhé babička darovala vnučce . Zajímavé je, že musí být zavěšené přesně podle vodováhy, kontrolovat polohu i po natažení. I milimetrový rozdíl v poloze, způsobí, že se hodiny zastaví

Mají krásný zvuk, hodinář je vyčistil, opravil, jsou jako nové. Jsou umístěny tak, že vždy na ně padne zrak.

Záleží na tom, zda majitel věří v esoteriku, když se třeba hodiny zastaví v určitý čas. Někdo to chápe jako znamení. Něco se děje bez ohledu na prostor a čas …

Nebo hodiny, které nejsou dnes už tolik obvyklé, v člověku vzbuzují příjemný pocit nejen zrakový, ale i zvukový … Co všechno hodiny viděly, pokud by mohly vyprávět.

Upravil/a: annas

Nehledal bych v tom nějakou esoteriku. Staré věci mají často svůj půvab (jestli ho někdo najde je spíše otázka osobních zálib). Hodiny kupříkladu oplývají nejen estetikou viditelnou, ale především to ne na první pohled zřejmou. Tím myslím třeba důsmyslností mechanismu, kterou ještě více oceníš, pokud vezmeš v úvahu, že byly vyrobeny kompletně rukodělně. Žádné moderní vybavení, technologie, NC stroje, automatické/ro­botické výrobní linky, prostě jen kladívka, pilníčky, sekáčky a především HODNĚ šikovnosti a přímé vlastní práce hodináře (tohle ale dokáže ocenit jen „techničtější typ“, který si sám něco zkusil a má představu, jak je to ve skutečnosti nelehké). Dalším velmi častým příkladem „technické krásy“ jsou např. parní lokomotivy, ty také dokáží silně zapůsobit.

Možná je v tom nejen ten obdiv, ale i trocha nostalgie a kdoví co ještě, každopádně o tom „kouzlu“ nepochybuji. Jak jsem ale předeslal, esoteriku bych v tom nehledal – POKUD v tom nějakým způsobem nemá své prstíky Její Excelence velvyslankyně PEKLA led, které OPĚT (doslova tradičně) nějakým záhadným způsobem (jistě čarodějným) přežila 30. duben. ;) :D :D

Pro milovníky starožitností jistě ano. Někdo je zase ujetý na stará auta, nebo nábytek, má to něco do sebe.

Máme nástěnné hodiny s kyvadlem, rok výroby podle tchána asi 1925. On je kdysi koupil a roky jim v domácnosti spolehlivě fungovaly. Potom se pokazilo odbíjení a nakonec přestaly fungovat i samotné hodiny. Ležely na půdě a tchánovci používali
moderné hodiny, které jsme jim koupili v Vánocům. My jsme si hodiny odvezli do nového bytu, vyčistili a zavěsili v obýváku. Po čase mi to ale nedalo a přes zimu jsem je rozebral, vyčistil a rozpohyboval, podařilo se dát do pořádku i odbíjení. To jsme ale nakonec odstavili, v činžáku se jejich bití rozléhalo, hlavně v noci. Stále fungují a jejich kouzlo? No když se na ně podíváme, tak si vzpomeneme na tchána a také na jeho problémy, když hodiny schovával před osvobozeneckou armádou.

Starožitné hodiny mají své kouzlo.Je to takový krásný dotek starých časů a jejich tikot a odbíjení mě uklidňuje.