Odpoveď byla označena jako užitečná

Člověk „škrt“ škrtí peníze, kdysi pojmenování pro lakomce..

Původ souvisí se středověkem, když lidé nosili peníze v měšci, svírali jeho vrchní část, aby z něho nevypadla žádná mince. Rovněž neradi peníze vydávali, tedy přiškrtili, stáhli měšec, tím omezili život těch, kteří byli na penězích jistého lakomce (lakomců) závislí.

Dnes se objevují škrty v rozpočtu – ve školství, zdravotnictví, kultuře atd.

Škrt (lakomec) vznikl ze slova škrtit, škrt (škrtnutí výdajů) ze slova škrtat.

Obě slova jako by výnamově splynula a liší se životností.

Vždyť škrty v rozpočtu „škrtí“, omezují různé sociální vrstvy. Škrti tedy dělají škrty.

PSJC a etymologcký slovník

Doplňuji:
škrtit, škrticí, škrtič, přiškrtit, uškrtit,
zaškrtit, záškrt. Jen č., příbuzné
však je sln. škr̾t ‘skoupý’, Etymologie přichází v úvahu
stejná jako u předchozího :škrtat,
zde ovšem s větší pravděpodobností
druhé možnosti (‘škrtit’ = ‘zařezávat

(do kůže ap.)’).

škrtat, škrt, odškrtat, proškrtat, přeškrtat,
seškrtat, vyškrtat, zaškrtat. U Jg
ve významu ‘vrzat, vydávat skřípavý
zvuk’ (škrtati na housle, pérem škrtati),
dále ‘bodat, píchat’ a ‘špatně psát’. Příbuzné
je sln. škr̷tati ‘vydávat krátké,
ostré zvuky’, dříve i ‘dělat zářezy’. Původ
může být onom.-expr. (srov. :škrkavka,
:škrundat), vychází se však
také z ie. *(s)kert- od *(s)ker- ‘řezat’,
pak by bylo příbuzné :črtat, co do významů
srov. i :škrábat. Srov. i :škrtit

Upravil/a: annas

„Rozpočtový škrt“ zřejmě ´pochází´ ze škrtnutí perem, kdežto „člověk-škrt“ od slova škrtit – tedy v tomto kontextu omezovat (výdaje)…

Není škrt jako škrt(nutí).
😉