Mají kolesové parníky nějakou výhodu proti parníkům s lodním šroubem?

Kolesové lodě se udržely v provozu dodnes v říční dopravě díky tomu, že kolesa na rozdíl od šroubu nepoškozují dno mělčích toků a nejsou tolik ohrožena vodními rostlinami, umožňují chod na plný výkon i v mělké vodě a umožňují jemnější a operativnější manipulaci s lodí. (podle Wikipedie)
Mimo tato specifika u říčních kolesových lodí byly kolesa vytlačeny loďním šroubem, který je výhodnější.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kolesov%C3%BD_par­n%C3%ADk

Stejnou, jako pásové vozidlo oproti kolovému.

Pásové vozidlo je vždy pomalejší, ale mnohem, mnohem snáze se s ním manoeuvruje. Tank, arciť je to velké „auto“, otočíš na fleku.

Takže, kdyby měl Titanic pohon kolesy, namísto lodním šroubem, je vysoce pravděpodobné, že by se srážce s ledovcem vyhnul. Na druhé straně by nedosahoval maximální rychlosti 23 kt (43 kmph) ani omylem, maximální rychlost říčních parníků se pohybuje mezi 8 – 10 kt, zaoceánských mezi 10 – 12 kt, a k tomu je potřeba si uvědomit, že s vlnobitím rychlost klesala, a to tak, že výrazně, poněvadž jakmile vlny loď nadnesly, kolesa nezabírala (a Kolesa v té době nežil, že by třeba pádloval). Na druhou stranu, parník Empress Queen dokázal vyvinout rychlost až 21.5 kt, což si s rychlostí šroubového parníku nezadá, ovšem ten byl relativně malý.

https://victo­rianweb.org/techno­logy/ships/45­.html
https://victo­rianweb.org/techno­logy/ships/44­.html
https://mariti­mearchaeology­trust.org/an-introduction-to-paddle-steamers/

Upravil/a: Filip84