Má pravdu malý princ? "Řeč je pramenem nedorozumění. Chceš-li porozumět lidem, přestaň poslouchat, co říkají.“

To platí tak akorát u politiků. „Řeč je pramenem nedorozumění“ říká liška, která chtěla ochočit.

„Prosím, ochoč si mě!" řekla liška.

„Rád bych," odvětil malý princ, „ale nemám moc času. Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí."

„Známe jen ty věci, které si ochočíme," řekla liška. „Lidé nemají čas, aby něco poznávali.

Kupují u obchodníků hotové věci.
Ale přátelé nejsou na prodej, takže nemají přátele. Chceš-li přítele, ochoč si mě!"

„Co mám dělat?" zeptal se malý princ.

„Musíš být hodně trpělivý," odpověděla liška.

„Nejprve si sedni kousek ode mne, na zem, do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat.

Řeč je pramenem nedorozumění.

Každý den si budeš moci sednout o kousek blíž…"

🙂

Lidi jsou pokrytci a proto lžou a ten kdo lže i krade

Zdroj: https://docs.go­ogle.com/viewer?ur­l=https%3A%2F%2Fwww­.fatym.com%2Fab­cd%2Fk%2F000152­.pdf

Trefné.

Nesouhlasím, v životě se mi osvědčilo potlačit svoji přirozenou sebestřednost i sklon k přehlížení ostatních a NAOPAK lidem pozorně NASLOUCHAT. Což ještě NEZNAMENÁ, že porozumím ostatním, každopádně je to LEPŠÍ, než je ignorovat/nenas­louchat jim. Můj názor. 😉 🙂

První část otázky beru. To ale platí i při písemném projevu. U druhé části citátu mi vadí
(při vší úctě k Antoinu de Saint-Exupérymu – doufám, že koncovky jsou v pořádku) takový
nějaký renonc. Jak mohu porozumět lidem, když nevím, jak se projevují verbálně. Já se snažím lidi posuzovat i podle činů, ale také jsem se mnohokrát zmýlil.
(jinak – vítám annas zpět mezi naši komunitu, chyběla jste tu). 🙂

Upravil/a: paul1

Tady je třeba umět číst mezi řádky. Pokud chceme pochopit to, co nám někdo říká, tak slova tvoří 7 % výpovědi, 30 % dělá ton hlasu a 63 % dělá tělesný postoj.

Ne, nemá.

Řeč není „pramenem nedorozumění“, ten je I. v apriorismech a II. v tom, že lidé věří / si myslí, namísto aby věděli.

Lidé na sebe všecko řeknou, tak zhruba 99% lidí. „Problém“ je v tom, že těch 99% lidí si vzájemně nerozumí, protože předpokládají / věří / si myslí, namísto aby usilovali o to vědět.

To se obávám že takto vykládat jen tenhle útržek z Malého prince nelze. On se často lidí i tvorů ptal a chtěl slyšet jejich odpovědi.
Je pravda že některé z těch odpovědí (od některých z nich ) nedávaly smysl – ale zase jiné odpovědi od jiných dávaly až moc Třeba přímo nádherná je ta jeho komunikace s liškou o vztahu přátelství a lásce.
Jenomže, kdyby vůbec neposlouchal co mu říkají, nemohl by ani rozlišit, jestli to smysl má nebo ne..

Jak kdy. Dá se něco vyjádřit přesně a díky tomu porozumět tomu člověku… co myslí, jak se cítí… Ale jinak to podle mě poukazuje na to, ať víc nasloucháme; takové to „mezi řádky“, což se dá číst i z jiných věcí než slov… a cítit srdcem…

Já bych řekl, že ano. Asi je tím spíše myšlena otázka mentálního sladění slovíků. Stejná věta nemusí nutně pro každého znamenat to samé. Její výklad je vždy ovlivněn osobní zkušeností, prostředím, intelektem … a protože mozek si to přízpůsobí tomu co je v němu uloženo – předpoládá, že je to prostě nějak …, může vzniklý rozdíl způsobit nedorozumění. A z toho plyne další ponaučení, že předpoklad je matkou průseru.

Podle mě by člověk měl poslouchat, co druhý říká, ale také pozorovat, jak se chová a jestli jedná v souladu se svými slovy. Stalo se vám, že jste měli z někoho špatný pocit a nevěděli jste proč? Může to být tím, že jeho slova říkala něco jiného než řeč jeho těla. Že se vás snažil manipulovat. Že skrýval svoje úmysly. A vaše intuice řekla: pozor, tady něco není v pořádku.