má někdo zkušenost se sálavými infrapanely?

Teplo ve vzduchu se šíří prouděním ( konvekcí) nebo sáláním.

1. Aby vzduch proudil musí se nejprve lokálně ohřát. ¨Pak stoupá nahoru a na jeho místo se dostává dosud neohřátý vzduch. Trvá to tak dlouho až se ohřeje celý objem vzduchu Což je relativně dlouhá doba než pocítíme účinky tepla.. Po vypnutí topidla je potom ale celý objem vzduchu nějakou dobu ohřátý a nemusí být topidlo zapnuté a přesto je v místnosti teplo.
2. Teplo sáláním ( všechny infrazářiče) je ve směru sálání cítit ihned a dá se směrovat. Po vypnutí infrazářiče je ale ihned chladno a vzduch v místnosti se ohřívá velmi dlouho.

Takže infrazářiče je dobré používat v místech jako jsou koupelny, kde potřebujeme teplo relativně krátkou dobu a jen na malém prostoru.

Ostatní jsou jenom reklamní blafy.
Doplňuji:
Šíření tepla vedením u vzduchu nepřichází v úvahu.

Upravil/a: mosoj

„Klasické“ přímotopy fungují jako běžné radiátory – ohřívají vzduch, který pak prouděním vyhřívá prostor.
„Sálavé“ (ať infra, halogeny…) prostor v principu nevyhřívají, ale ohřívají jen zvolená místa (ta, na která je sálání nasměrováno), takže v daném místě můžeš mít pocit komfortní teploty, přestože je prostor jinak chladnější (i výrazně).
Takže úspory je dosahováno právě tím zmenšením vyhřívaného prostoru (elektrickou účinnost mají oba typy cca stejnou).
😉
Typický příklad funkce infra můžeš vidět v chladném počasí na zahrádkách hospod – umisťují na ně infrazářiče, pod nimiž lze v pohodě sedět (a konzumovat), zatímco o metr ´vedle´ bys klepal kosu.
Pokud uvažuješ o pevně instalovaných infra, musíš si dobře rozmyslet, kam je dát – aby sálaly na místa, kde budeš pobývat (jídelní stůl, pracovní stůl, ušák u TV…), jinak ti budou k hov… (tedy – budou vytvářet teplo tam, kde nejsi). Další možností jsou přenosná topidla (zavazí topidla i kábly k nim).
Osobně bych přímotopy do bytu/domu volil až jako tu poslední možnost vytápění.
Doplňuji:
K Doplnění:

1. …„reklamní blafy“… – pokud jde o tvůj odkaz a nebo máš na mysli něco jiného?

1. odkaz – tyto panely jsou kombinací sálavých a konvekčních (záleží i na montáži – asi nejhorší varianta je horizontálně na strop, vertikálně ´á-la´ radiátor trochu sálají a trochu ohřívají vzduch) a pokud mohu soudit, je jejich největší předností design
2. něco jiného – každý prodejce „reklamně blafe“ *)

2. Myslím, že jde o narážku na termín „sdílení“, který použil Amenhotep16 (vzduch teplo předává prouděním, pokud jde o ´vedení´, je tepelným izolantem). Ale třeba to Mosoj upřesní sám.
3. Nelze obecně odpovědět**). Zkusím to na příkladech – pro vytápění daného objektu na komfortní teplotu (22°C?) potřebuješ 10 kW (spočtené tepelné ztráty, kupříkladu, nechytej mne za ´kilowatt´;-) ):

1. zvolíš konvekční přímotopy (funguje jako běžný radiátor a i se tak montuje), tedy musíš mít příkon aspoň oněch 10 kW a tento výkon budeš k vytápění spotřebovávat, abys onu komfortní teplotu v celém objektu měl
2. zvolíš kombinaci konvekčních a sálavých; konvekční o takovém příkonu, aby celý objekt vytápěly na teplotu třeba 18°C (typicky vhodnou pro ložnice, chodby…), potřebný příkon bude nižší***), třeba 6 kW; sálavé pak umístíš tak, aby teplo sálaly na místa, kde se budeš během dne pohybovat a budeš je podle svého ´pobytu´ zapínat/vypínat – stejně, jako osvětlení (např. na místo k sezení bohatě postačí 100–300 W)
3. zvolíš sálavé přímotopy – teplo bude pouze na místech, kam budou sálat, ve zbytku objektu bude ´zima´ (jaká – to ti opět bez výpočtu nikdo neřekne), pokud bys chtěl pouze sálavými vytápět celý prostor, pak tam, kam budou sálat, bude hic – a nedoplatíš se

___
*) obecně považuju přímotopy za až tu poslední možnost, kterou bych k vytápění zvolil (a asi bych silně uvažoval o doplnění soustavy o fotovoltaiku)
**) pokud jde o celoroční bydlení, měl by výpočet a určení vhodnosti toho kterého způsobu a systému vytápění dělat projektant (a ne ledajaký, specialista)
***) problém je, že tohle ti nikdo jen tak ´by-voko´ neřekne, je nutné provést výpočty tepelných ztrát objektu!!

Upravil/a: gecco

Prostuduj rozdíly mezi kondukcí, konvekcí a radiací. Zářiče neohřívají vzduch, ale předměty.

Všichni, co odpovídali, trochu zjednodušují, každé topidlo předává teplo sáláním i sdílením. Je jenom otázka kolik procent je čeho. Odvozuje se to z plochy topidla a jeho povrchové teploty. Obecně lze říct, že čím vyšší teplota je na povrchu topidla, tím větší je úroveň tepla sálavého a čím větší je plocha, vyzařující teplo, tím více se ohřívá vzduch a jde o teplo šířené sdílením. Když nasměrujete infrazářič – vysoká teplota a malá plocha- na své tělo, tak zepředu vás to bude hřát, ale zadek budete mít studený, je to jako táborák v zimě v přírodě. A aby to nebylo tak jednoduché, přímotop je takový komínek, dole se ohřívá vzduch, stoupá nahoru a dochází k cirkulaci. Když ale infrazářič nasměrujete do zdi, bude vám ohřívet tu zeď a od ní se bude ohřívat díky větší ploše a nižší teplotě vzduch v místnosti. Jenomže ohříváte tu zeď taky sousedům. Podle zákona o zachování hmoty (a energií) je množství tepla se stejným příkonem do topidla stejné, rozdíl je v energetických ztrátách přenosu tepla.