Hmm, to je spíše relativní.
Větší cenu/váhu pro koho? Nebo nějak obecně? To ani nelze, musí to z něčeho vyplývat a zněčeho se vyvozovat a když už poměřovat tak na základě něčeho. A život je prostě život a dá se konstatovat, že má všechen stejnou váhu a význam (byť se to mnohým lidem líbit nebude). Život je život. Liší se akorát formy a ty se odlišují třeba svou vyvinutostí, složitostí. Ale ani tohle nedělá rozdíly a neutváří cenu života (byť lidé to tak dělají).
Takže větší váhu pro koho? Pro každého tvora bude vždy mít největší váhu jeho vlastní život a pak život jeho živoč. druhu. U některých savců pak matka/samice, případně i otec upřednostní život potomků před svým. A samozřejmě stejnětak lidé (ne všichni) budou schopni si vážit něčího života více, než svého. A obecně bude na první místo klást svůj druh. Jako prvořadý, „nedotknutlený“.
Jakou cenu asi tak má život a jeho formy dle stvořitele/boha (a jak to
poměřuje), a když ne podle boha, tak podle evoluce, a když ne evoluce, tak
prostě podle zákonů přírody? Je to jedno a pro všechny platí totéž,
tedy, že vše podléhá témuž, vše je součástí jedné existence, vše se
neustálé mění/transformuje a jednotlivé formy „zanikají“, tj
rozpadají se a skládají se v něco nového. A platí to jak pro člověk,
tak nějaké nižší zvíře, tak něco neživého. Snad nic nemá větší
cenu (než něco jiného). Jen lidé sami si přikládají větší cenu nebo
udávají i cenu všemu ostatnímu.
Člověk je jen vyvinutější zvíře (rozum). A to je vlastně všechno.
Jinak je stejný, funguje stejně, je složen z téhož, vychází ze stejného
zdroje a principů. Pro dravce jsme taky jen maso, potrava a případná sandná
kořist (člověk sám, beze zbraně).
Společnost a civilizace samozřejmě učí, že člověk je na výši, je
něco víc a záleží především na něm a je nad osattními (a vším
ostatním). A svým způsobem je to tak dobře. Chráníme vlastní druh,
nezabíjíme se (tolik), nepojídáme se, atd. Je zde morálka a nastavená
pravidla. I dobré a špatné. V přírodě to neplatí, ale ve vyvinuté
lidské společnosti ano. Jinak by nebyla vyvinutá. Příroda nezná cenu,
nerozlišuje, ani nevnímá „dobré“ a „špatné“.
Ale princip otázky; liší se nějak život od života a mají některé
větší váhu? Ani ne… jen takovou jakou mu (sami) dáme, což vyplývá
z toho, jak to MY vnímáme. A z čeho to naše vnímání pramení..
Vzít život, stále znamená vzít život, člověk usmrcuje (i když
teřba „jen“ zvířata a nižší tvory).
Je člověk masozřevec? Není. Je všežravec? Možná. Ale člověk a jeho
předci jsou všežravci, takoví kde maso tvoří spíše vyjímku a kde
vycházejí především z původně byložravectví. Není de facto stvořen
k pojídání masa. Člověk není predátor, šelma ani dravec (co se stravy
týká).
V podstatě se ani tak neliší jedení lidského masa od zvířecího.
Vážně. Byť takový názor samozřejmě lidi a společnost pohorší.
Samozřejmě kanibalismu se dopouští jen nějaký vyšinutý psychouš, ale to
na tom nic nemění. O co je horší sníst koně než krávu a psa než koně?
Jedndouše v tom, že pro nás mají větší význam (naučený) a hlavně
emocionálně přiřazený. Pes, případně kočka, je mazlíček, očekává
se nějaký vztah. Přesto pes je taky jen zvíře jako každé jiné, dobytče,
divoké, větší, menší to je fuk. Jedli se a někde se jedí furt a když
už se zpracuje, je to stále jen maso ze zvířete, z mrtvoly (lišit se
může chuť). A jíst psa se tolik neliší ani od jedení člověka. Maso je
maso. Je to kanibalismus, samozřejmě velké špatné, je to člověk, stejný
živ. druh, je to vyvinutýy a rozumný živočich „na vrcholu“, jeho život
má „větší cenu“, tedy tak to předkládá lidská společnost. Morálka,
pravidla, zvyky, svědomí a další faktory nám to neumožní (běžně)
praktikovat, ale neliší se to od zvířat – jen v té mentalitě toho
živočicha (=člověka). Přesto je to jen maso, mrtvé tělo je mrtvé tělo.
A v případě potřeby, při nedostatku jídla a pro zachování svého
vlastního života, klidně člověk sní i mrtvé lidské tělo/maso
(havarovaní ragbisté z And by mohli vyprávět).
Z pohledu člověka existuje rozdílná váha/cena v životech tvorů a člověk je nejcenější. Ale jinak to neexistuje (mimo člověka). Z hlediska přírody a existence zde nic takového není.
Já sám maso jím. Uznávám jeho přínos. I zhlediska vývoje člověka
(jeho předchůdce) a jeho mozku mělo maso, kosti a jejich dřeň docela velký
význam a přínos. Má mnoho živin, přínosů pro tělo, je chutné, jíme ho
dávno od pravěku. Pro mě i celou společnost je to zvyk, kultura postavená
na mase a jeho konzumaci, vyhovuje mi to, navíc spadám do jisté mentality
lovce, pastýře a chovatele (farmáře), kde maso je tak trochu základ.
Jako správný pythagoreista bych MOŽNÁ neměl jíst maso, ale neuznávám
u Pythagora vše, tedy hlavně tohle (byť to zastávali i další mí
favorité jako Empedoklés a Apollonios), protože i další neméně, či
stejně osvícení velikáni historie normálně maso baštili, jako Buddha,
Ježíš, mnozí rši aj. Proti zabíjení a jedení zvířat je zde jako
hlavní důvod (mj.) cestování duší, metempsychosa, reinkarnace. Jenže při
nauce o Jednotě má vše podíl duše a vědomí, včetrně neživých věcí
nebo i třeba bylin. Takže je úplně jedno, co jíme. Přestože zvířata by
mohly mít komplexnější podíl ‚individuální‘ duše, která je stejná
jako třeba ta lidská, ale to je ve výsledku jedno.
Přesto některé Pythagorovy citáty na toto téma jsou k zamyšlení.
„Dokud bude člověk nelítostně ničit živé bytosti nižších řádů, nepozná ani zdraví, ani mír. Dokud budou lidé zabíjet zvířata, budou se zabíjet navzájem. Kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku.”
„Ach, moji bližní, neposkvrňujte svá těla hříšnými pokrmy. Máme kukuřici, máme jablka, jež svou vahou ohýbají větve, a hrozny bobtnající na vinné révě. Existují bylinky sladké chuti a zelenina, které se dá vařit a změkčit na ohni, neodpírejte ani mléko nebo med s vůní tymiánu. Země poskytuje nesmírné zásoby bohatství, nevinných potravin a nabízí vám hostiny, které nezahrnují žádné krveprolití nebo zabíjení; jen šelmy uspokojují svůj hlad masem.”
„Zvířata s námi sdílejí privilegium mít duši, Běda, jaká nestydatost polykat maso do vlastního masa, vykrmovat naše chamtivá těla nacpáním se do jiných těl, nechat jednoho živého tvora nasytit se smrtí druhého! Uprostřed takového bohatství, které poskytuje země, ta nejlepší z matek, a přesto vás nic neuspokojí, než se chovat jako Kyklopové a krutými zuby zasazovat žalostné rány! Nemůžete utišit hladové touhy svých ničemných, nenasytných žaludků, leda tím, že zničíte nějaký jiný život.”
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Filip84 Nahlásit |
Z logiky věci má pro vlka větší váhu život vlka, než kočky. Takovou kočku vlk uloví a sežere, ale vlka ne – protože to je taky vlk, ne? 😎
0 Nominace Nahlásit |
To je těžká otázka. Když si vezmeš život zvířat a nebudeš teď řešit člověka, tak se zeptám: život kterého zvířete má větší váhu? Anebo: má život mouchy nějakou váhu? Jaký je rozdíl? Život je něco vyjímečného a jestli je to zvíře, nebo člověk, tak je to pořád ten stejný zázrak.
0 Nominace Nahlásit |
Život nelze zvážit, tudíž ani dobře porovnat. Záleží na tom, kdo a z jakého hlediska to hodnotí. Obecně je lidský život považován za cennější, než životy jiných zvířat.
0 Nominace Nahlásit |
Jak pro koho jak kde.
Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém
stupni pociťovat bolest a utrpení a zasluhují si proto pozornou péči a
ochranu ze strany člověka. Zákon č. 264/1992 Sb., na ochranu.
Zítra hodím vlákno se štamgasty poněvadž většina Čechů je na straně
Izraele
a tím bombardování v Gaze kde je zatím 18 tisíc civilních obětí,
celkem 28 tisíc rozdíl jsou Hamásové.
Nemohu se v tom vyznat.
0
před 265 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Disraeli: pokud uvádíš citace z Bible, tak aby si někdo nemyslel, že Bůh je proti jedení masa. To vůbec ne. Píše se tam doslova, že lid maso může jíst, jen musí být zbaveno krve. Požít krev je hřích a tělo je pak nečisté, teď už nevím kolik dní.
df: Z části se mýlíš.
Ano, krev je zakázáno požívat všem lidem na Zemi (podle Israelitů), protože je to součástí tzv. první (Noemovy) smlouvy – srovnej 6 verš VIIII hlavy knihy Bereshit), nicméně goj nemá jak se očistit.
Podle Talmudu musí goj, chce-li žít podle tzv. Noachidských přikázání, tj. podle první smlouvy, výslovně tento závazek na sebe přijmout, jde o jakousi kvasismlouvu s Gospodinem. Žádný rituál na to není, ani si to nemusíš nechat písemně potvrdit na Moskevským rabinátu, nebo tak něco, jenom, prostě a jednoduše, to nahlas, vlastními slovy a vlastním jazykem, vyslovíš.
Israelité na noachida, který žije podle noachidských přikázání, pohlíží jinak, než na ostatní gojimy, jako na spravedlivého mezi národy.
Jinými slovy, přijmeš-li na sebe, vědomě a dobrovolně, Noemovu smlouvu, krev jíst prostě nesmíš. Můžeš jíst trejfe, protože zůstáváš gojem a kashrut je závazný jenom pro Israelity, nicméně to zvíře by mělo být rituálně podřezáno. Takže, v praxi, bys beztak musel kupovat kosher / halal maso: nic jiného by Ti nezbylo (oproti Israelitům by Ti dostačovalo i halal, stačilo by Ti prosté odkrvení, nikoli přesná porážka šechrtem podle kashrutu).
Pokud bys tu krev, přesto, snědl, tak snědl, tak budeš poskvrněný, ale nebudeš nečistý, protože jako gojim jsi, vlastně, pořád nečistý – nemáš se jak očistit, ale ani nemáš povinnost se očišťovat.
Očišťovací rituály, zmíněné primárně v knize Shemot a rozvinuté Talmudem, se týkají pouze Israelitů, protože jsou součástí tzv. druhé (Mojšeho) smlouvy s Gospodinem, tj. pouze a jen Israelitů. A Israelita je ten, kdo se narodil židovské matce, nebo dokončil konversi podle orthodoxního, ultraorthodoxního nebo karaimského rithu. Nikdo jiný!
Disraeli: Vegeteroristická strava nás, tak jak je naše společnost (globálně) uspořádána, neuživí. Já chápu, že náboženství je náboženství, včetně „Gretismu“, ekobioterorismu, vegeterorismu nebo Náboženské společnosti Svědkové Veganovi , ale realita je taková, že přestali-li bychom jíst (lhostejno z jakého důvodu) maso teplokrevných savců, tak by se muselo obdělávat mnohem, mnohem více půdy a ta celková ekobioteroristická zátěž pro planetu by byla větší, hlavně, pokud se dobře pamatuju, uhlíková stopa by byla výrazně vyšší.
Ano, bez plastikovýho oblečení, obuvi atp. bychom se obešli. Vyrábělo by se oblečení kvalitnější, dražší, zase by více vydrželo. Jasně, mělo by to dopad na naši (globální) ekonomiku (s výjimkou KLDR, samozřejmě Kazakhstanu – to je nejlepší stát na světě, ten neporazí nic! 😎😂, atp.), anžto by spousta lidí přišla o žrádlo skrze menší spotřebu (=menší distribuci + menší likvidaci odpadu + menší prodej …). Ale šlo by to.
Vegeteroristická strava obsahuje málo bílkovin. Jasně, dá se seskládat jídelníček pro těžce tělesně pracující i bez masa, živočišných tuků a mastných výrobků (třeba orthodoxní postní praxe je toho důkazem!), ale pořád máš na světě grupu lidí, kteří bez masa budou nemocní – učí to tradiční čínská medicína, a ta to má empiricky odpozorované, v těchto věcech se nemýlí (nebo jsem, zatím, nenašel, že by se mýlila).
A, propos, bavit se o nějaké takové vegeteroristicko-ekobioteroristické revoluci v realitě, ve které spousta lidí na světě umírá hladem je, při nejmenším, neskutečně sobecké (spíš na klepnutí jatečním přístrojem, kulku mezi oči, nebo tak něco – aby se zemi ulevilo! 😅).
„O co je horší sníst koně než krávu a psa než koně?“
O nic.
Můžeme se ošklíbat, jak chceme, ale nic nezměníme na faktu, že konina byla maso chudých 30. a 40. let, a protože se na ní dávala 1/2 lístků na maso, i v 50. letech měla velkou spotřebu, a to i po konci přídělového systému & měnové reformě, poněvadž byla výrazně levnější, než (tehdy levné) hovězí maso.
Psi se u nás jatečně nezpracovávali, spíš končili ve vyškvařovacích kádích. Ale, třeba ve Francii, byla psí řeznictví až někdy do poloviny 20. století. A, arciť se u nás psi jatečně nezpracovávali, rozhodně byli součástí jídelníčku, minimálně do konce Velký války, a na talíř se vrátili za Protektorátu, nebo prostě vždy, když byl hlad.
Takže ne, není v tom rozdíl.
Jasně, nesežeru si doma psa, co se mnou žije. 🤦♀️ Taky nesežeru sousedovi psa, protože moc štěká – svině! 🤦♀️🤪😅 Mi, osobně, psí maso nechutná (asi tak 50× méně, než hovězí, a já moc hovězí nemusím, jím ho tak 3–5× do roka), ale jinak je to jenom úzkoprsost, předpojatost, kulturní apriorismy.
Čím jsme civilisovanější, tím více lidé ztrácí kontakt s přirozeným během věcí, s rozením, se smrtí, co to je, když vyroste ze semene kukuřice, co to je za „dílo“, než se, z telátka, vypiplá kráva „na porážku“, etc. etc. etc. Obávám se, že to vede – nevyhnutelně – ke krisi hodnot. A tím nemyslím jenom plejtvání na straně jedné, a z toho vyplývající pohrdání životem jako takovým, ale, právě, i ty Svědky Veganovy, ekobioterorismus, Gretismus, vegeterorismus. Taková Greta je „na prášek“, ne na místo v médiích! 🤦♀️🙃
Ke kanibalismu: jsou živočišný druhy na této planetě, které jsou obecně kanibalistické, člověk mezi nimi není.
Ve vyspělých civilisacích byl kanibalismus spojen jenom s kultem – a institucionalisované náboženství bylo, vždy a všude zhouba a opium lidstva! Ano, občas i toho opia třeba, ale je třeba se ho zbavit v pravý čas, jinak nás zničí, že? Nábožensky se daj masy zblbnout naprosto dokonale, toho je historie plna.
Ano, kanibalismus praktikovali, a dozajista i praktikují, „primitivní“ národy. Ano, ale, co víme, vždy šlo o nějaké spojení kanibalismu s nějakým rithem. Potom, výzkumy ukazují, že dlouhodobý kanibalismus člověku škodí (je v tom mase něco, co neumíme zpracovat, já nejsem na přírodozpytný vědy, proto se na to už nepamatuju, co). A, konečně, archeologické výzkumy naznačují, že uchýlila-li se – ta nebo ta – primitivní společnost ke kanibalismu, tak – veskrze nevědomě – proto, protože to místo, na kterým žila / žije, jí prostě neposkytne to, co sanuje tím občasným kanibalismem.
Prostě: člověk není přirozeně kanibalistický druh.
JIstě, já ani netvrdím, že člověk je přirozeně kanibal. Není ani
přirozený masožravec. Jen, že není rozdíl mezi životy a mezi jedením
zvířata nebo člověka, maso je maso. A taky v nouzi nejvyšší se jím
nepohrdne.
A samozřejmě to má ldii pohoršovat, to je dobře, kdyby ne, to by bylo
špatně, :D Lidské maso? Fuj, fuj. To nejez. ;) Ale jsou tu dost možná
ovlivnitelnější uživatelé, kteří by se tím nechali unést (při
nepochopení toho, že kanibalismus je špatný). A dali by se na cestu
kulinářství a kuchyně à la Hannibal Lecter.
Ale jo, šel by i vegetariánský, býložravecký život, nebo
částečný. ;) Prostě by ubylo těch lidí, buď nějakou přirozenou
regulací (míň potravy, menší porodnost/množení) nebo nucenou regulací.
;) Ledaže vidíš problém v tom, že těch lidí ubyde. :D Pak taky
zemdělstvím a pěstitelstvím jinde ve vesmíru. Lidi jsou akorát zatím
blbí a ještě neumí uzpůsobit podmínky – na Měsíci, Marsu aj. nebo
vytvořit planetu. Nebo ještě lépe a výkoněji průsmyslově vyrábět a
uzpůsobovat nezvířecí stravu. Nebo hmyzí strava, která má živin až až
(což de facto není tak úplně maso). A taky asketický způsob života. Pro
samotné přežití (zachování života) stačí dost málo. Voda a občas
semínka, bylinky. ;) Kořínků je dost pro všechny.
Ale já však býložravectví neprosazuju. Jsem plně pro maso! :D
To je positivní na Gringos: Gringos držej při sobě, tak jako lidsky, jako „živočišnej druh“.
Teďka v Gringo samoletu letěl nějaký Gringo pacient s hlavou, a tak ho, brzy po startu, napadlo, že se půjde projít, a za tím účelem otevřel nouzový dveře na boku trupu. Ani nestačil říct „a“, a už na něj skočilo deset Gringos, už ležel na zemi, a už měl hnáty oblepený isolepou, atp.
Kdyby to bylo u nás, tak budou otlemenci s patkou natáčet na placatý přístroj! 🤦♀️
df: Každý zvíře se dá uvařit. 😎
Jasně, některý zvíře není až tak chutný zvíře, že se ho ani neoplatí klepnout a uvařit. Ale třeba taková kobra čínská, nebo chrousti, to jsou tuze chutný zvířata, vhodná k uvaření! 😎
Zvíře jako zvíře: když to klepneš co možná nejméně traumatisujícím způsobem (ano, pro to zvíře to trauma bude, to je ale přirozený řád věcí!) a zužitkuješ nejlépe celé, nebo alespoň všecko, co se zužitkovat dá (z kachních plic se dají uvařit Knödele do polévky, kurám se pořádně umyjí nohy, pařáty se přidají do vejvaru, on pak lépe želíruje, atp.! 😎), žádný problém není.
Horší je, že lidé jsou hovada, co si ničeho neváží, ani toho, že aby se oni nažrali, tak to zvíře muselo zemřít. Ale to je jiná věc, že.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2632 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1346 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |