Lze spát tak dlouho, že člověk nedokáže znovu usnout?

Je to tak. Spánek by měl být vyvážený. Pokud je ho málo, tak si o něj tělo i mysl říká a člověk dokáže usnout hned, když se o to snaží. Pokud je ho nadbytek, pak už člověk tak snadno neusne. Může, ale už mu to nebude k dobru. Naopak, všeho se člověk přesytí a i spánku moc škodí. Když člověk spí mnohem víc, než by měl, tak je potom unavený, malátný, slabý.
S ospalostí to nesouvisí. Každý je v okamžiku probuzení ospalý a unavený. Mohl spát málo, dost i vyvýženě, ale vždy bude těch pár chvil po probuzení ještě ospalý. Člověk se musí probudit, vstát, protřít oči, otevřít okna, nadýchat se čerstvého vzduchu, rozpohybovat se, napít se, uvyknout na světlo, nasnídat se, třeba i osprchovat se. Pak se probere.

To může být závislé na věku, jedinci. Na momentální dispozici.
Uvádí se, že člověk by měl mít na regeneraci sil (spánek) ideálně 8 hodin.
I tato potřeba je individuální. Někdo potřebuje více, jiný méně hodin.
Po velké námaze/vyčerpání je delší čas spánku přirozenou potřebou.
Pokud se člověk rozespí „lenošením“, je jako věčný spáč :)
Začne být unavený a jen by spal.
Někteří lidé, po delším spánku během dne mohou mít problém s usínáním.
Pravidlo, stejné pro všechny lidi, v tom nenajdete.