Lze se zbavit zlozvyku? A co porucha? Je možné ji silou vůle napravit?

Zlozvyku se člověk může zbavit. Snadno i rychle 😉
„Poruchy“ (nezmiňujete, jaké, čeho), jen silou vůle, spíše NE.
Psychické poruchy ne, jen silou vůle, ne.

Velký lékařský slovník:
„porucha zdraví
porucha zdraví – narušení psychické a fyzické pohody takové intenzity, že je nepříznivě ovlivněno nebo narušeno fungování, rovnováha nebo struktura organismu“

V mnoha případech je to reálné. Pokud by přesto nebylo, stále zůstává doporučená léčba, při dodržování se vše zlepší.

Každý zlozvyk je vlastně takový program a každý program se dá změnit. Najdeš To jako NLP neurolingvistické programování .

Zlozvyku (ne závislosti) se lze zbavit – jak už píše dany, relativně snadno a rychle: nejprve si ho musíš uvědomit, pak musíš mít vůli ho dále nedělat, pak musíš mít náhled a sebereflexi (sorry: u Tebe nehrozí! 👌😅), kontrolovat se, no a když to všecko vydržíš nějakou dobu, jejíž délka bude různá, taky podle vkusu každýho soudruha (u Tebe: dlouhá, jsi rigidní guma – nic ve zlém! 😅👌), překonáš sám sebe, zbavíš se zlozvyku, podpoříš světovej mír.

Porucha? Záleží na tom, co se Ti porouchalo. Porouchala se Ti pračka (=mamá má chřipku)? Vezmi dary a zajdi za sousedkou. Porouchal se Ti „udělátor“? Také zajdi za sousedkou (ale vol moudře, nejlépe je zajít za takovou, co má nejvíce „V“ ve vlastnostech: Vdaná – Vošklivá – Vdova … 👌😂 Hlavně nechoď za žádnou hysterickou, nebo s žárlivým manželem – jinak škoda mladýho života! 😈), ona Ti s tím „pomůže“. 😎😜😂 Když se Ti porouchá elektrický proud: zaplať fakturu – oni to opraví! 😜😂

Ne, vážně: Ty myslíš psychickou poruchu, co? Oproti psychickým nemocem, jako je třeba právě schisofrenie, ano, s psychickou poruchou si může pacient poradit i sám. Jeden z millionů, ale theoreticky může.

Když bys, třeba, vysadil léky na schisofrenii, no tak po jejich vysazení se Ti, pocitově, uleví – nebudeš tak otupělý a nějaký, co já vím – tejden, dva, Ti bude pocitově dobře. Do měsíce a do dne jsi však v Bohnicích na uzavřeném oddělení, kde Tě budou minimálně měsíc (spíš dva) dávat do kupy a není nikde řečeno, že Tě zastabilisují alespoň do stavu, v jakém jsi byl před vysazením léků. Protože ačkoli se spoustě psychotiků, kteří jsou pod úspěšnou a účinnou medikací, zdá, že už mají nad tou svou chorobou náhled, že už ty léky nepotřebují, mají leda tak hovno. Ano, pod tou medikací se jim to tak opravdu jeví, pod tou medikací ano. Ano, chvíli po jejím vysazení si budou připadat jako vesmírný admin, že, jako, jsou nejlepší na světě, hned po krájeným chlebu, protože jiní musejí žrát prášky a oni tu zlou chorobu překonali silou myšlenky. Jo, jenže protože speciální medikací nejsou blokována specifická centra mozku (ano, otupělá, bohužel nic lepšího ještě neznáme!), tak ten mozek začne potom – nenápadně, rafinovaný, jak cukr krystal – chrlit jeden blud za druhým. Dejme tomu, že jeden, dva bludy ještě pacient s hlavou bez medikace ukočíruje. Ok, ti nejlepší z nich tři. Pak už si bude jenom myslet, že kočíruje. „Kočírovat“ bude úplnou banalitu, a zatím bude věřit, že sousedi mají doma na něj seskládanou guillotine, a že sousedka, co mu nahradila prací kámen, je inkarnací Čingischána, a proto má vaginam dentata. Ale bude mít náhled nad tím, že cukr v cukrárně – balený, jednorázový – fakt nekouše!

U psychických poruch, např. u poruch osobnosti, je to jiné. Jsou podobné zlozvyku, ale podobné – nejde o zlozvyk. Čistě hypotheticky může nad tím, jak pathologicky se chová, získat náhled pacient sám; v praxi je to prakticky vyloučené, ale theoreticky může, např. skrze nějaký spouštěč: najde si novou babu, bude zamilovaný až po ušiska, ona mu to odzrcadlí.

Pak by musel mít znalosti alespoň jak já, prostě by musel vědět, že to, co je na něm „divné“, je v příčině – té a té – konkrétní psychické poruchy, např. poruchy osobnosti. A jmenovitě které. Pak by, vlastně, bojoval sám se sebou, musel by mít nad sebou fenomenální náhled, atd. Ne, není to nemožné, je to jenom hodně, hodně těžké a nepravděpodobné in praxis.

Pokud jde třeba o nějakou bipolární poruchu, tak tam si těžko pacoš pomůže sám, protože jak ty manické, tak ty depresivní, periody bývají tak silné, že nějaká projížďka na kole a třezalka fakt nezaberou! 😅 Zrovna bipolární porucha se zvládá blbě i s medikací. U depresí záleží na závažnosti, jak už je to jak na veterině: „Žere?“ – „Žere.“ – „Tak je to dobrý!“, ale „nežere“, tak je to blbý, a bez antidepresiv se to fakt neobejde.

To Ty ale neřeš, tam máš prášky, a Ty máš tak 🤪 a zároveň jsi tak těžce 🤪, že Tobě už ani svěcená voda nepomůže, ne tak nějaká „samotherapie!“ To jsou ryze theoretické úvahy, spíš takhle někde do nemocniční kavárny na fakultce, jo? 😅