Lze říct, že úsloví ševče, drž se svého kopyta, je v rozporu s požadavky nestálosti pracovního trhu? Ten umí to …

Já myslím, že změna je život, mám to ověřeno, prošel jsem různými profesemi a moje původní vzdělání – strojař – jsem uplatnil jen asi z 30%.

Rozlišil bych povolání a zaměstnání. Mít povolání na celý život není na škodu: znamená to, že něco umím, baví a živí mě to a můžu se v tom rozvíjet. Toto povolání můžeme chápat i šířeji: někdo třeba učí účetnictví, pak dělá účetní a skončí jako účetní auditor. Zaměstnání je naopak běžné měnit a dnes je to asi i žádoucí. I ten švec může nejprve šít pro firmu a pak se udělat pro sebe. Učitelka může změnit školu, lékař nemocnici nebo ordinaci …

Myslím, že každý by měl pokud možno držet svého kopyta. Řemeslo má přece pořád ještě zlaté dn. A pokud okolnosti tmu chtějí, a musí se změnit profese, měl y se dotyčný snažit, aby se o nejdříve všemu přiučil, a dosáhl takového mu, jako u původního řemesla

Říká se, změna je život, ale člověk by měl dělat to, co umí a co jej baví. To se ale vzájemně nevylučuje. Někdo umí více činností, jiný si při zavazování tkaničky zlomí prst.

Aj ten šuster sa môže držať svojho kopyta a napriek tomu nemusí ostať na starej stoličke. Ak nemá pracovné podmienky podľa svojich požiadaviek, schopností a možností, môže si zobrať svoje kopyto a prejsť na iné miesto. Alebo vymení svojho doterajšieho zamestnávateľa za toho, ktorému nemôže odoprieť prácu, aj keby chcel, nemôže naňho poštvať odbory, dokonca ani štrajkovať za lepšie pracovné podmienky… Jednoducho osamostatní sa a začne zamestnávať sám seba.

Kedže platí „zmena je život“ môže kopyto odložiť do kúta a začať nový život v inej profesii. Je to na jeho rozhodnutí.

Zní to sice hezky, ale jak se říká, „změna je život“. Zůstat ševcem, když o jejich služby není zájem, zatímco třeba o řidiče ano, je hloupost. Specializace je moc fajn, ale má i svá negativa.

Flexibilita je dnes absolutně nezbytná, pokud člověk nechce zůstat „ve vleku“ (za předpokladu, že nechce zaujmout místo v hiearchii „smečky“). Mnohokrát jsem viděl přístup „ale já jsem právník, přeci nebudu měnit žárovku, od toho je elektrikář“ a prohlašuji – od podobných lidí je lépe se držet dál, pokud nechcete zapadnout do šedého průměru.

Nikde není psáno, že když někdo dělá něco dlouho, že to automaticky umí lépe. Dokonce nechápu, odkud se tento předpoklad bere. (z vlastních zkušeností > když je někdo lempl, tak je jím zkrátka CELÝ život, no)

HODNĚ záleží na nátuře. Někdo není ochoten se přiučit něčemu novému, jiný toho ani není schopen, další je prostě jen pohodlný a ještě další je prostě spokojen s tím, co má. A jsou i tací, kterým je jedno, co dělají, hlavní je, že „to sype“. Ti se ale v dnešní době musí pořádně otáčet, protože o5 jak se říká > „kdo zaváhá, nežere“. Včera jsem jezdil s kamionem, dnes dovážím z Číny „echtovní Transformers“, zítra ojetiny ze Švýcarska, pozítří „poletí“ plastová okna a zatepelení baráků a popozítří třeba kdoví co. Podstatné je správně vychytat boom, který nebude trvat nijak dlouho, protože lidé jsou všímaví. ;) :D

Tudíž já jsem rozhodně pro tu flexibilitu, ovšem především je to věcí schopností a povahy. Ne každý to zkrátka zvládne, myslím DOBŘE zvládne. ;) :)