Který stát začal na své hranici stavět ploty ?

V roce 122 začali Římané stavět Hadriánův val.

I Trója byla obehnaná hradbami, záleží co vše si je člověk schopen pod pojmem stát představit.

http://leccos­.com/index.php/clan­ky/troja-2

Čínskou zeď jsi zmínil, jejími evropskými obdobami byly např. Hadriánův a Antoniův val.
Ale možná by se dala zmínit i opevnění keltských oppid (např. Stradonice či Závist) – sice nešlo zrovna o „státy“, ale jejich rozloha byla – vzhledem k počtu stabilních obyvatel značná a celkovému osídlení ´Čech´ (až 90, resp. 170 ha).
Každopádně ale tato opevnění nesloužila primárně „likvidaci narušitelů“, ale usměrnění obchodních tras (kvůli placení daní – mýta) a ochraně před nájezdy.
😉
To, co jsi nastínil, uvedli ve skutek asi*) až ´komunističtí vůdci´ po WWI v Evropě (Železná opona), Asii (´Bambusová´ opona na Korejském poloostrově) a Americe (´Kaktusová´ opona na Kubě).
___
*) pokud se mýlím, prosím v historii fundovanější o opravu
Doplňuji:
Ontola: A jo, kruciš, ´uteklo´ mi jedno „I“…
😉
Samozřejmě, že Železná opona vznikla až po WWII…

Upravil/a: anonym

To, co popisuješ začali praktikovat totalitní režimy.
V Evropě v dobách studené války po skončení WW2 (II.Světové války) Berlínská zeď byla extrém.
Kupodivu se komunistické totalitě povedlo „uzavřít“ před volným pohybem osob i takové ostrovy jako je Kuba. V Asii stojí ploty mezi státy nebo okolo nich dodnes.
Tyto „ploty“ se zdůvodňují totalitními vládami jako nutná ochrana před imperialistickými agresory, ale v podstatě slouží k tomu aby z těchto režimů nemohli obyvatelé volně vycestovat. „Imperialisté“ s tvrdou valutou v kapse jsou naopak zpravidla v těchto zemích vítáni.
Doplňuji:
oprava: praktikovaly-režimy 🙂
…a mowla- po WW2, ne po první 🙂

Upravil/a: anonym

Hádej kdo dělal. Lidi.
Co by za to nyní Němci dali .

Bez ohľadu na mnohé pripisovania takéhoto oplotenia komunistiom, v tejto myšlienke majú predchodcov.
Ako už mowla i zzzzz spomenuli opevnenia Rimanov, Keltov i Trójanov, emefej Hadriánov val, všetky tieto spôsoby obrany pôsobili obostranne, aj zvonku proti narušiteľom, aj zvnútra proti utečencom. K čomu si myslíte bola vybudovaný Peloponézsky kanál.
Všetky tieto ochranné zariadenia boli obsadené aj ozbrojenými strážcami.
Prirodzene hranice neboli všade ohradené valmi a opevneniami, na to nebolo ani dosť materiálnych ani ľudských prostriedkov. V politických zriadeniach predchádzajúcich zriadeniam s komunistickým vedením, bolo úplne jedno (okrem národnostných a náboženských vzťahov) či chudobný je v jednom štáte, alebo druhom štáte, v každom tá povestná kôrka chleba bola rovnako tvrdá…
Po 2.svetovej vojne už išlo o boj dvoch politickoekonomicky rozdielných zriadení. Tak, ako Čína svojim múrom bránila prístupu cudzieho myslenia a úniku svojich vedomostí ani ekonomických síl, tak i tieto štáty s komunistickým vedením, bránili svojim oplotením.
PS.
Svojho času som sa na to pýtala jedného z autorov „československého plotu“ jeho odpoveď: „Bolo to potrebné, bez toho by sme nemali dosť síl na udržanie sa…“

Jako někdo kdo se historií Římského státu od malička dennodenně zabývá doplním:Limes Romanus jehož maličkou součástí byli už zmíněný Hadrianův val(Římany nejspíš zvaný Aeliův podle dalšího z Hadrianových jmen)a Antoninův(nikoli „Antoniův“ jak je tu už někým mylně uvedeno) byl na světě druhou největší stavbou toho typu na který se ptáte hned po Velké Čínské zdi a ve skutečnosti se neomezoval jen na onen slavný ale v podstatě velmi nepodstatný úsek v Británii ale táhl se okolo většiny hraničního úseku Římské říše.Limes Romanus měl mnoho lokálních variant(např.Limes Germanicus v Evropě či limes Tripolitanus v Africe)které se také konstrukčně lišily podle lokálních přírodních podmínek a potřeb.Většina těchto opevněných hranic však běžně sestávala z tisíců strážních věží,příkopu s náspem a valem zakončeným dřevěnou palisádou se zašpičatělími kůli přičemž existovala snaha postupně vše proměnit do kamenné podoby.Věže od sebe byli vždy rozmístěny tak aby s každé strany bylo možno vidět sousední a reagoval na její světelné signály.Ve vhodných úsecích podél těchto hranic stáli strategicky pevnůstky a pevnosti s větší posadkou vojáků.Římané běžně používali služeb strážních psů s nimiž hlídky chodili stejně jako ty moderni,vydávala se hesla která se pravidelně měnila a zem před opevnění mohla být dodatečně poseta zašpičatělími klacky(skrytě i otevřeně)či tzv.Triboli-trojrohími „ježky“ které jste mohli hodit jakkoliv a vždy jeden osten zůstal trčet ven.Znali i pásmo nikoho které mohlo sahat i několik kilometrů od vlastního limes do území barbarů.Poslední opevnění tohoto typu bylo v Římském státě vybudováno císařem Justiniánem I.v šestém století.Vepište odpověď…
Doplňuji:
Nechci po vás nějakou odpověd-to tam nějak automaticky dopsali novinky či co.Ale k Limes Romanus jsem zapoměl dodat že není jisté co bylo jeho hlavním účelem.Na skutečnou obranu jistě efektivně nestačil takže plnil spíš informační roli-varoval za včas před vpádem barbarů a pak také sloužil k regulaci pohraničního obchodu s Barbarikem.Jsou i teorie o tom že strážil spíš obyvatelstvo říše samotné protože totalitní "šmrnc"se postupem času v Impériu víc a víc utužoval až nakonec bylo pro běžného člověka zcela nemožné pohybovat z regionu do regionu bez úředního povolení.

Upravil/a: sassan