U nás by jistě nějaké stavění hrázek proti odtoku vody nebylo moc
platné.
Rýžové terasy: https://www.google.com/search?q=r%C3%BD%C5%BEov%C3%A9+terasy&rlz=1C1CHBH_csAT780AT780&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjpxuS4qNfiAhVCJ1AKHRceDKQQ_AUIECgB&biw=1366&bih=608#imgrc=4ZXI3ZCYxwJ_0M:
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2057 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jejním ze způsobů pěstování rýže jsou tzv. terasy,
Místo spadá do jižní provincie Guangxi, krajina je zde nestálá, špatně přístupná a velice kopcovitá, téměř hornatá. Terasy, které tady vznikly již v období dynastie Jüan ve třináctém století, se táhnou podél hor v délce dvaatřiceti kilometrů a nadmořské výšce od tří set až do jednoho tisíce metrů! Aby zde mohly být vůbec vybudovány, bylo potřeba přemístit tisíce a tisíce tun zeminy – hlavně kvůli skutečnosti, že pěstování rýže vyžaduje rovný terén. Současně ale bylo nutné vybudovat zavlažovací systém, který je pro pěstování rýže nezbytný
https://www.planetacestovani.cz/ryzove-terasy-cina/
Rýžová pole v nížínách jsou 3× ročně zavlažovaná.
Pokud v období dešťů dojde k srážkám s vysokou intenzitou, rýže nemůže zadržet dešťovou vodu, která přeteče a způsobí zaplavení oblasti kolem rýžových polí.
Očekávání povodní způsobených mokřadem lze provést tak, že se pole s vysokou rýží převyšuje výškou povodňových vod, které se kdysi stalo rýžovému poli, a snížením výšky stojaté vody v rýžových polích.
http://journals.ums.ac.id/index.php/fg/article/view/5080
Záplavy rýži škodí, dovíte s v odkazu. vytvoří „betonový“ povrch a voda zaplavuje i okolí rýžových polí.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
tipnu si: voda, půda a teplo.
Řekl bych že u nás nenajdeš příliš míst kde bys měl v terénu tolik
vody abys mohl zaplavit tak velká pole, voda by se většinou odpařila.
Další limit je půda: voda která se neodpaří Ti proteče pískem dole.
Dále se rýže pěstuje pokud vím trochu blíže k rovníku, s tím v ČR
také nepohneš.
0 Nominace Nahlásit |
Teda o rýži ani Číně celkem nic nevím, ale když shrnu odpovědi:
Zřejmě tam budou jílovitější nepropustnější půdy a více srážek.
Díval jsem se, že 3000 mm za rok tam místy není nic neobvyklého a rekord
je 23 metrů srážek za rok. Rýže potřebuje v první částí vegetace
být zaplavená, také je to dobré proti plevelům. Umělé zavlažování
rýže v horských terasách si ale neumím úplně představit. Existují
i rýže rostoucí na suchu a v chladnějších podmínkách. Jenže to bude
zřejmě okrajová záležitost.
Annas píše, že pozemky musí být rovné. Nestačí tedy hrázky, ale musí
být rovina, aby někde nesázeli rýži do metrové hloubky.