krajta a jeji krmeni

Ke krmení nabízíme běžné druhy hlodavců a kuřata. Mláďata krmíme zprvu myšími holátky ve věku asi 1měsíce skákavkami a potkaními holátky, poté vzrostlými myšmi a dospělé krmíme mladými potkany. Pochoutkou jsou pro ně krysy malé, které jsou větší než normální myši a také kousavější, takže je dobré celý průběh krmení úzkostlivě sledovat. Dále pak představují nebezpečí potkani, protože jsou velmi agresivní. Pokud chceme pokousání zabránit, potkana úderem paličky do hlavy omráčíme, a rychle ho musíme, než se probere, předhodit krajtě. Když se probere, je už pozdě. Holátka nepředstavují pro hada žádné nebezpečí.

Krajta kořist nevyhledává. Lehne si např. na větev stromu a čeká až, se přiblíží kořist. Kolem tlamy má umístěny termoreceptory, které rozeznají rozdíl v teplotě i 0.02 stupně Celsia. Potom prudce vymrští přední část těla a zvíře většinou zakousne a poté udusí ve smyčkách v takové pozici, aby ji kořist nemohla kousnout. Když je lovená zvěř mrtvá, had uvolní stisk a začne očichávat kořist jazykem a pokouší se nalézt hlavu. Krajty královské skoro vždy začínají polykat kořist od hlavy směrem k zadním nohám, což je ten nejjednodušší způsob, jak kořist polknout. Hadi jsou schopni pozřít kořist, která je větší než jejich hlava. Umožňuje jim to několik zvláštních přizpůsobení, jaká se u hadů vyvinula. Za prvé: dolní čelist není pevně připojena k lebce, ale „visí“ na pružných šlachách, které umožňují velké otevření tlamy, takže to vypadá, jako že je čelist vyvěšena. Za druhé: dolní čelistí se mohou pohybovat nezávisle podél těla kořisti a posouvat ji směrem dovnitř. Za třetí: dolní čelist je v přední části rozdělena a každá tato část je připojena pružnými tkáněmi, které umožňují, aby levá a pravá strana čelisti pracovaly nezávisle na sobě, což umožňuje enormní rozevření mezi nimi. Aby se krajta vyhnula zranění mozku, když polyká velkou kořist, má mozek uzavřen v mozkovně tvořené tvrdou kostí a mozkovna se do jisté míry nezávisle pohybuje v rámci celé lebky. V poslední řadě pak jsou jednotlivé tkáně, vnitřní orgány, svaly a kůže velmi pružné a umožňují se přizpůsobit velké kořisti.

Hadi začínají polykat, pokud najdou čenich kořisti. Pokud sledujete tento proces, zdá se Vám, že kořist stojí na místě a had se na ni jakoby nasouvá tím způsobem, že dolní čelist pracuje nejprve na jedné straně, potom na druhé a kořist pomalu mizí v hadovi. Nakonec je sousto silně stlačeno mezi krčními obratli a do žaludku se poté pohybuje mnohem rychleji.

Po nakrmení potřebují krajty odpočinek k trávení, který může trvat několik dnů až týdnů. Délka odpočinku (trávení) závisí na věku a velikosti hada (mladí hadi žerou častěji), na velikosti kořisti a okolní teplotě. V době trávení je nutno udržovat optimální teplotu v teráriu, aby se předešlo zažívacím potížím. Hadi v tuto dobu potřebují vyšší teplotu a trávení pak probíhá rychleji. Ve volné přírodě je nalezneme zažívat na místech, kde se mohou vyhřívat na slunci, ale zároveň se jedná o místa, kde jsou co nejméně vystaveni predátorům (včetně lidí).

Je obtížné zobecnit, jak často mají být krajty krmeny, ale je lepší krmit méně než více. Pravidelně krmená zvířata jsou náchylná k obezitě. Jsou-li zvířata obézní, mohou některé tělesné orgány ztratit na funkčnosti. Tlusté krajty nejsou zdravé, žijí kratší dobu a odmítají se množit.

papu.jpgČerstvě narozená mláďata přijímají potravu až po prvním svleku kůže, což je asi týden od narození. Mladé hady krmíme zprvu jednou týdně, poté jednou za 10dní, později jednou za 14 dní a dospělé hady krmíme jednou za měsíc. Někteří chovatelé hady úmyslně překrmují, aby rychleji vyrostli a byli dříve schopni rozmnožování, je to však nezdravé a zejména hlava je pak proporciálně menší.

Odmítání potravy:

Téměř každý, kdo chová tuto nádhernou, mírumilovnou krajtu se určitě již setkal s tím, že najednou přestala přijímat potravu. Pomineme-li skutečnost, že had opravdu vážně onemocněl, příčin může být několik.

V prvé řadě je třeba uvést, že příjem potravy u tohoto druhu úzce souvisí s ročním klimatickým, a tím pádem i rozmnožovacím cyklem. Někteří samci přijímají potravu jenom v období dešťů (březen až listopad) po zbytek roku – to je 5 – 6 měsíců se dokáží bez újmy na zdraví postit. Po skončeném období dešťů, a následném páření v chladnějším prostředí, přestávají většinou přijímat potravu i zabřezlé samice. Ty začínají žrát až po nakladení vajec (4 měsíce), mnohdy až po jejich inkubaci (t.j. až 7 měsíců po oplození).
Jedním z dalších důvodů, proč krajta nechce žrát, může být i druh nabízené potravy. Krajty královské jsou zpravidla zvyklé již z přírody na pach určitých druhů hlodavců, a násilný přechod na laboratorní myši nebo potkany je pro ně nevyhovující. Tyto krajty se zřejmě živí jenom hlodavci. Doporučuje se zkoušet podávat různé druhy hlodavců, jako jsou potkani, křečci, myši, aby had měl na výběr. Krajty jsou někdy náladové a odmítají i hlodavce odlišné barvy, než na jakou jsou zvyklé. Také velikost potravy hraje svou roli, pro „nežravé“ jedince se všeobecně doporučuje podávat raději menší hlodavce a častěji. Proti nechutenství občas pomůže nastřižení břišní dutiny, nebo obnažení mozku hlodavce. Pach krve pak probudí v hadovi lovecký pud.

Neméně významným, ale v praxi velice častým jevem, jsou základní, hrubé chovatelské chyby, jako je nevhodná teplota a vlhkost, nedodržení minimálního prostoru, absence vhodného úkrytu, aj. Krajtám královským, ostatně stejně jako většině hadů, se snažíme napodobit podmínky, které by co nejlépe vyhovovaly jejich potřebám. Bez možnosti ukrytí je had v neustálém stresu, a většinou i tvrdošíjně odmítá potravu. Někteří chovatelé doporučují úkryty, které mají otvory svrchu.

Teplota a vlhkost jsou velice důležitým faktorem pro všechny plazy, nejenom pro krajty královské. Podchlazení hadi nepřijmou potravu, ani kdybychom je přemlouvali. Pokud chceme, aby se naši chovanci cítili co nejlépe, musíme pokud možno zachovat podobné vlhkostní a teplotní hodnoty, jaké jsou v jejich domovině. (více viz. chov v teráriu).

Nechutenství může také zapříčinit nedostatek některých minerálních látek a vitamínů v organismu, zejména se jedná o vitamín B1 – Tiamin a vitamín H – Biotin. Vitamín E ovlivňuje nejen plodnost, ale i vliv ostatních vitamínů na organismus. Pro plazy je nesmírně důležitý také vápník a fosfor, které musí být ve vyváženém poměru. Snad nejdůležitějším vitamínem v teraristice, je vitamín D. Jeho nedostatek zabraňuje vstřebávání vápníku do kostí, při nadbytku se vápník z kostí naopak vyplavuje, a usazuje se ve tkáních. Vitamín D se také vytváří vlivem UV záření v pokožce plazů. Častým letním sluněním, nebo podáváním vitamínu D3, zajistíme dostatečný přísun tohoto vitamínu.
Pokud ovšem selžou všechny vyzkoušené, doporučené a osvědčené recepty, jak přimět krajtu královskou k jídlu, nezbývá bohužel nic jiného, než ji po určité době nakrmit násilně. Jak dlouhá je tato doba a kdy nastal ten správný okamžik k umělému nakrmení, není u tohoto druhu tak snadné určit. Protože i v přírodě mají krajty královské sezónní příjem potravy, jsou běžně uvyklé na až několikaměsíční hladovky, které by byly pro většinu ostatních hadů stejné velikosti již kritické. Tady hodně záleží na pozorovacích schopnostech teraristy, který by měl poznat, jestli je had ještě v dobré kondici, nebo rychle ubývá na váze a celkově chřadne. V tomto případě už je umělé krmení nezbytné.

V každém případě je násilné krmení pro hady silně stresující, proto bychom tyto nepopulární kroky měli podstoupit pouze v nejkrajnějším případě, když už selžou všechny ostatní metody na povzbuzení chuti k příjmu potravy.

Existují dva způsoby násilného krmení:
Vezmeme celou mrtvou kořist (při násilném krmení je snazší krmit myší nebo potkanem než kuřetem) přiměřené velikosti. Chyťte hada za krk a otevřete mu tlamu. Jemně, ale pevně zatáhněte za volnou kůži pod čelistí a do takto hodně otevřené tlamy zaveďte hlavu kořisti a tlačte ji do jícnu tak daleko, jak je to jen možné. Někdy se stane, že hadi začnou polykat sami. Je-li to nutné, použijte něco pevného, ale nikoli tvrdého (např. plastikovou lžíci potřebou olejem) k zatlačení kořisti dále do jícnu. Na závěr jemně masírujte rukou krční oblast a zatlačte kořist až do žaludku.

Jinou metodou násilného krmení je použití nástroje podobného velké stříkačce, kterým zavedete tekutou stravu až do žaludku. Trubice této „stříkačky“ musí mít hladký konec a stěny, aby nedošlo k poranění žaludku a měla by být zvlhčena olejem. Je možno dokonce použít i trubici, jejíž průměr umožní zatlačení celé myši. Navlhčená trubice je opatrně vložena až do jícnu a myš je tlačena pístem.

Než budete zkoušet některou z metod, měli byste se poradit s veterinářem, nebo zkušeným chovatelem a držet se jejich rad.

Je obtížné zobecnit, jak často mají být krajty krmeny, ale je lepší krmit méně než více. Pravidelně krmená zvířata jsou náchylná k obezitě. Jsou-li zvířata obézní, mohou některé tělesné orgány ztratit na funkčnosti. Tlusté krajty nejsou zdravé, žijí kratší dobu a odmítají se množit!
Čerstvě narozená mláďata přijímají potravu až po prvním svleku kůže, což je asi týden od narození. Mladé krajty královské krmte myšími holaty nebo tzv. skočkami („ledními medvědy“ – pozn. Překladatele). V prvních třech měsících života krmíme dvěma holaty za týden, později redukujeme na tři holata za čtrnáct dnů. Když dosáhnou délky asi 60 cm (ve věku 6–8 měsíců), mohou začít dostávat dospělé myši a potkaní mláďata. Interval krmení by se měl ustálit asi na jednom krmení za týden, když dospělí hadi mohou přijímat i větší potkany a kuřata.

Zdroj: http://www.pyt­honregius.estran­ky.cz/stranka/krme­ni

to je dostačující

Vaše krmení je zcela v pořádku. Doporučuji dvě až čtyři myši =)