Nejde mi o průměrný věk dožití ani kolik nejvíc se v moderní době
někteří dožili.
Jen biologicky, při dobré genetice (zdraví, vitalita, pomalé stárnutí,
dobrá regenerace), bez nemocí, při nehorázném štěstí a
nejideálnějších podmínkách, až jakého věku by se člověk
mohl dožít?
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? df, Filip84, Disraeli před 260 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To nikdo neví! 🤷♀️
Mohu Ti však s jistotou říci, že Tvá představa „ideálních podmínek“ k dlouhověkosti je naprosto mylná.
Člověk bez nemocí by se vysokého věku nedožil, neměl by dobrou immunitu, a pak by stačilo cokoli a bylo by po něm: viz např. původní obyvatelé Ameriky, Austrálie nebo Nového Zélandu.
Nejpravděpodobnější thesis se jeví, že na dlouhověkost má primární věk psychika. Japonci jsou dlouhověcí nejvíce na venkově, kde mají silnou podporu komunity, pevné partnerské vztahy, relativně zdravé jídlo. To samé ale platí o obyvatelích hor jižní Ameriky, kde nemají, prakticky, ani moderní lékařskou péči.
Buď jak buď věkem ztrácí organismus schopnost regenerace, tím se zhoršuje immunita, no až jednoho nekrásného dne ten boj prohraje. Kdyby naše společnost byla postavena na onačejších základech (člověk a příroda na prvním místě, ne něčí zisk, atp.), možná bychom se divili, že by někteří lidí pokořili i těch 150 let. Možná, až by se vyčistila planeta po „době plastové“.
Ale, víš co, zatím je to čistá fikce! 😃
0 Nominace Nahlásit |
Říká se, že možná kolem 150 i víc. V historii prý takoví
i žili. Potíž je se záznamy, jenže ještě větší potíž je, že ty
záznamy se nevedou dlouho (krátká moderní historie +100 a něco málo více
let) a lidé v historii (dle kultur) žili odlišně, s jinou mentalitou,
návyky a mohlo být navíc plno vyjímečných jedinců. Liší se podle
různých studií a vědců (těžko říct, jak hodnověrných), někteří
říkají maximálně 125, jiní 140, 150 (to bývá časté), 160 a další
uvádějí i třeba 200, 300 a 500 let. Někteří dokonce uvádějí, že
limit ani není, tedy žádná smrt věkem a že v lidském těle je možnost
opakované obnovy a tedy nestárnutí (či jeho zastavení v jistém věku).
I bez technologií.
Ale geneticky, biologicky to vlastně není vůbec jisté (nehledě na studie a
názory některých vědců). Věda to neví, jen předpokládá. Jsou zde
mezery a velké neznámo.
Spíš to podle mě bude o mentalitě, psychice, než tělesnosti (či, že to
první má na to druhé zcela zásadní vliv).
Je zde thaumaturgie a prokázané „nadpřirozené“ schopnosti. Je zde stav,
kdy člověk může cítit (i ovlivňovat) každou buňku, ale dokonce
i každý atom v těle… změna struktur, transformace, regenerace, obnova
(kam se hrabe „přirozená“ dlouhověkost).
Upravil/a: Disraeli
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Filip84 Nahlásit |
Vědecká komunita se na tomto tématu nemůže shodnout. Někteří vědci tvrdí, že lidský organismus může bez problémů fungovat 120–125 let. Jiní věří, že limit je vyšší, možná až 150 let či více. Důvodem jsou nedávné pokroky v medicíně a gerontologii, které mohou podstatně prodloužit život.
Nicméně, aktuální světový rekord v délce života drží francouzská žena Jeanne Calment, která se dožila 122 let a 164 dnů.
Celkově jde o velice komplexní otázku, na kterou nelze jednoznačně odpovědět, protože životní délka člověka je dána celou řadou faktorů a proměnných, některé z nich ani dosud plně nerozumíme.
0
před 260 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek