Kolik jazyků lze zvládnout na úroveň B2 či C1?

Podle knihy . Kupka – Jak se efektivně učit cizí jazyky, mohu citovat nějaké údaje. Jsou zde uvedeny případy několika polyglotů, kteří ovládali desítky jazyků. Ale pozor, v některém dokázali pouze číst nebo psát, v jiném také diskutovat, i když s chybami. Je sice pravda, že dnešní doba po nás chce být ve všem dokonalý a co nejdříve se všechno naučit, okamžitě to používat a podobně. Každopádně neočekávej, že za pár měsíců zvládneš perfektně jazyk na úrovni rodilého mluvčího, a za rok tak zvládneš několik jazyků na úrovni c2. Navíc máš určitě nějakou oblast, které se chceš věnovat, díky tomu se stýkat s lidmi ve světě a komunikovat s nimi. Dnes stačí mobil, skype a nemusíme nikam jezdit. Každý si musí vypracovat vlastní metodu studia cizího jazyka, ale ani rodilý mluvčí nezná dobře svůj jazyk, protože nezná odborné výrazy z různých řemesel, a pod. ¨
Já se domluvím anglicky, německy, trochu španělsky a rusky. Dělám mnoho dalších jazyků, nemám žádné certifikáty. Mně to stačí, ale podle dcery, která má Mgr ze španělštiny je to málo. Takže to posuzuj podle sebe, zda se ti to vyplatí, zda ti to přináší radost, zisk a podobně.

U každého je to jinak. Někdo jich zvládne 8 někdo stěží jeden.

Pro plynulou konverzaci (téměř) bez chyb stačí úroveň B1,
tj. ± maturita z cizího jazyka).

Úroveň B2 odpovídá státní jazykové zkoušce, úroveň C1
překladatelské, tlumočnické či profesní jazykové zkoušce.

(Naše školy sice u odborných zkoušek hovoří o úrovni C2,
ale to neodpovídá skutečnosti.)

Úroveň C2 mají rodilí mluvčí. Cizinec, který v zemi
nežije od mala, úrovně C2 nedosáhne.
__

Šikovným a motivovaným stačí úroveň A2–B1. Je potřeba od začátku
brát cizí jazyk jako komunikační prostředek, nikoliv jako školní předmět.
Neučit se jej „ke zkoušce“, ale pro možnost konverzace.

Nad rámec školní výuky rozšiřovat slovní zásobu
v oblastech, které člověka zajímají.

Věnovat cizímu jazyku denně (!!) ± 15 minut
přinese větší efekt, než jednou týdně 2 hodiny.

____

Tipy:

Dobrá pomůcka je např. PC. Místo různých programů pro výuku slovíček apod.
si nainstalujte operační systém a další programy v tom jazyce, který se právě učíte. (Např. Windows nebo Office v angličtině)

Narazíte-li na problém, hledejte jeho řešení v zahraničních fórech.
Teprve kdybyste neuspěla nebo nerozuměla, hledejte v češtině.

Učíte-li se něco do školy, zaměstnání apod., vyhledávejte
si informace a další zdroje v zahraničních webech, fórech apod.
LinkedIn, Instagram, Twitter, Google, Facebook → všude
si nastavte jazyk, v kterém se chcete zlepšit.

Čtěte literaturu od autorů píšících jazykem, který se učíte, v originále
a pokud možno v duchu nepřekládejte. Zkraje Vám přijde, že nerozumíte,
ale vydržíte-li, přestanete za nějakou dobu vnímat, co jste četla v češtině
a co např. v angličtině.

Nevyhledávejte si jednotlivá slovíčka, nepřekládejte jednotlivé věty.
Smysl se Vám jakoby „vynoří sám“. Zůstane-li nakonec nějaké slovíčko,
kterým byste si nebyla jista z kontextu, najděte si je až po dočtení knihy.
(Začněte povídkami, čtěte originály, nikoliv knihy „v jednoduché úpravě“.)

Poslouchejte zahraniční internetová rádia, sledujte filmy v původním
znění s titulky ve stejném jazyce (např. německý film s německými titulky)
→ tak budete souběžně vnímat dvě různé podoby jazyka, …

Jistě Vás napadne řada dalších možností.
_________

Poznámky:
Já mám zase zkušenost, že člověk, který jazykovou bariéru
prolomí v prvním cizím jazyku, ji v každém dalším jazyku překoná
mnohem snáze.

Připomínám, že k účelu, pro který se cizí jazyky učíte,
není potřebná úroveň C1. V běžné konverzaci jsem
nepotřebovala ani B2. Teprve v odborných oblastech je
potřebná větší slovní zásoba a dobrá orientace v oboru.
___

Všechno jsou osobní zkušenosti z pohledu konverzujícího,
později tlumočícího, překládajícího a vyučujícího.

Upravil/a: ivzez