Koktáte při mluvení s cizími lidmi na ulici?

Ne, není důvod, lidi nerozlišuji.

Ne.

Samozřejmě, že ne.

U tebe mne to ale nepřekvapuje, souvisí to, obecně, s tvým úzkostně inhibovaným temperamentem, no a abys neměl úzkostnou osobnost, když ti jde, pomalu, každý tejden o žití. Aby pro někoho jezdili do roboty emergencias každej tejden, to je fakt mordor a nepamatuju, že bych něco takového viděl, nebo i jenom slyšel! No tak jasně, ono to taky bude tím, že většina lidí má alespoň zbytek soudnosti, a v takovým případě by šli marodovat, případně v robotě skončili. No dobře, ale to nic nemění na tom, že jsi těžký pacoš prakticky se vším!

Tak to neřeš, ne? Zakoktáš se, no tak se zakoktáš, no. Tak se vykoktáš, a pak se vyjádříš, ne, občane nemocný? 😂

Ber to z tý lepší, positivní stránky: lepší se zakoktat, ne, než se pochcat. I takový znám! Někdo na ně houkne, a už to teče, musejí nosit na veřejnosti plínu, a i ta to má co pobrat! 🤷‍♀️😅 A, zase, lepší se pochcat, než to druhý. To ta plína, sice, pobere, ale rychle se to musí umýt a vyměnit plína, jinak je opruzenec.

Ber to vždycky podle starýho, údajně vězeňskýho, pravidla: hůř může být vždycky! 😎🤷‍♀️

Pevný zdraví, zdar a sílu! 😎😅

Musis vic cvicit! Po case se to poda.

To je zřejmě projev úzkosti nebo strachu z interakce s cizími lidmi, což je naprosto v pořádku a častý jev. Tento strach může mít několik příčin, může to být obava z odmítnutí, strach z toho, co si druhá osoba o vás myslí, nebo obecně nízké sebevědomí.

Zde je několik tipů, jak tento strach překonat:

1. Začněte s malými kroky – cizímu člověku na ulici jenom ahoj a pokračujte dál. Postupem času si zvyknete na interakci s cizími lidmi a budete se cítit komfortněji.
2. Procvičujte – Před zrcadlem si zkuste nacvičit, co chcete říct. Představujte si, že jste skutečně v situaci, kdy potřebujete mluvit s cizím člověkem.
3. Zkuste to brát jako hru – vymyslete si, že jste v roli detektiva a potřebujete získat určité informace. Snažte se interakci přijímat s lehkostí a radostí.
4. Relaxace a dýchání – před interakcí se snažte uklidnit. Zhluboka dýchejte, zkuste si uvědomit, že je to jen lidská interakce a nic hrozného se nemůže stát.
5. Pozitivní myšlenky – snažte se myslet pozitivně a nevnímat každou interakci jako potenciálně negativní. Věřte v sebe a ve své schopnosti.

Ne.

Stávalo sa mi to, keď slová nestíhali myšlienky.
Laicky, myšlienky predbehli zadýchano vyrieknuté slová a tie vplyvom nedostatku vzduchu , nezladenej rýchlosti jazyka a pier sa ich snažili dobehnúť, čím následne vytvorili zmes neartikulovane nezrozumiteľných zvukov a dýchavičným lapaním vzduchu. Vtedy je treba spomaliť reč, aj keď myšlienky bežia ďalej.

Len skúste utekať a plynulo rozprávať.
Ale stáva sa to aj keď máte verejne povedať svoje myšlienky a hanbíte sa pred poslucháčmi.