Ivzez,

děkuji. Potvrdila jste moje tvrznío, že vrnkat neexistuje, možná oblastně., ale pak to chce upřesnit.

U nás se běžně používá vrkat, i když správně patří vrnět. Pro zajímavost jsem se podívala na net, běžně se nepoužívá.

Ono obecně dnes mladí lidé tvořej nesmyslná slova a slovotvary, většinou s argumentací, že „to je přece jedno“, nebo „a čemu to vadí…“. Tak vznikaj nesmysly, jako „kompl“ – computer, spíše správnější by bylo „komp“, „srdcová záležitoct“, zřejmě slovakismus, v češtině, pokud vím se užívalo „srdeční záležitost“, pivo „staráč“, i když dycky to byl „starouš“ a další a podobné… Je mi z toho smutno a z přístupu mladých k mateřskému jazyku špatně.

Ject – stejně jako záležitoct – není slovakismus, ale chybně vytvořený tvar někdy v minulosti, opět oblastně, ale oživený.

Stejně jako tvar moct, péct jsou návrat zpět, vývojem vznikly tvary moci, píéci atd.

Mně vadí některé formulace.
Chodí do práce, protože je to o penězích. Nikoliv kvůli penězům.

Stejně tak nesložím zkoušku, ale já to dám atd.

Jenže samo MŠMT také nezachází s jazykem hezky.
Moje otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/pediatra-a-hostka-msmt-uci-genderove-korektni-jazyk-vadi-vam-to-stejne-jako-odbornikum-na-cestinu-nebo-naopak-libi

„záležitoct“ je můj překlep… 😁 Za což se omlouvám. Mě jde o ten termín „srdcová“ ve smyslu „srdeční“. To slýchám až posledních několik málo let. Tvary „ject“, „moct“, „péct“… považuji za vcelku normální, ano, ty se užívaly i dost dávno. Ty podivné formulace… s tím naprosto souhlasím. Je to děs-běs…

Můžeme si jen postesknout, ale teď mně napadla Nerudova slova – „kdo chvíli stál, už stojí opodál“

Tak je to i s jazykem. Dnes jem něco hledala a narazila na jeden článe. Docentka CJL na fakultě vysvětlovalio, proč je filoZof špatně – znamená to láska ke tmě, zatímco filosof je láska k moudrosti.

Jen pro zajímavost.

Zajímavé… A teď, babo raď… Tedaaaa… neberte to osobně, prosím… 😁

Ano, mělo by to být vrnět.