Kočka čurá do postele. Co by tak mohlo být příčinou a jak tomu předejít?

Najde se tady někdo, komu to už doma kočka taky provedla? Nebo prováděla opakovaně? Co by tak mohlo být příčinou a jak tomu předejít? Popřípadě jak to odnaučit? Kočku nelze trestat násilím a jak jí tedy vysvětlit, že prostě do mého pelechu čůrat rozhodně nebude.

Máme doma 9m kocourka Birmy. Asi před pěti dny byl na kastraci. První čůrání do postele přišlo den před kastrací. Ten den u nás byl kamarád, který mi opravoval počítač a trochu kocourka zlobil a pošťuchoval. Pak jsme si šli já a můj přítel spolu s pár přáteli sednout do baru. Po návratu domů nás kocourek přivítal, jako vždycky, ale v posteli nám nechal dáreček v podobě smradlavé louže…takže vyprat polštář, povlečení a vydrbat postel…včera zase (rozmezí ± 6 dnů od prvního incidentu). Dostal dvakrát vyhubováno (hlavně si prosím odpusťte představy o nějakém domácím násilí, praktikovaném na kočce, děkuji). Nejprve za to, že neustále stoupá na akvárium, které má pouze krycí sklo a moc dlouho kocourovo váhu nesnese a potom za to, že prvně vyskočil na jídelní stůl. Večer se šlo s pár přáteli zase posedět (byl pátek večer). Vracíme se domů a zase…přivítání v podobě mazlení a předení ala motorovka a v posteli dva nepříjemné dárečky v podobě smradlavých loužiček..takže opět očistný rituál, protože mě to tak strašně baví.

Ptám se vás tedy a žádám vás o radu a zkušenosti s tímto problémem. Je to z důvodu naší nepřítomnosti, nebo kvůli případnému stresu? Kocour se po kastraci hodně zklidnil. Již během těch pouhých pár dnů na něm pozoruji změny…mnohem větší mazel a méně mňouká. Předtím řval jak na lesy a teď pouze mňouká a povídá si (ukecanej byl ale už i předtím 😉 ) ale tak si říkám, že když by to bylo z důvodu vyhubování, tak by to udělal už dávno…třeba, když mi už 3× shodil orchidej z okna, když rozbil babičky porcelánový hrníček a toho je mnoho, kdy dostal pokáráno…proč tedy tato reakce nastala až teď? Přikláním se tedy spíše k té teorii odchodu a delší nepřítomnosti. Teď jsme totiž poslední dobou byli večer hodně doma (aspoň jeden z nás) a nejednou se oba vypaříme na několik hodin pryč. Zdravotní problémy vylučuji. Jednak proto, že jsme byli těch pár dnů zpět u veterinářky a jednak proto, že když nemá přístup do ložnice, tak chodí normálně na bedýnku. Ale znemožnit mu přístup do ložnice…to by znamenalo nechat ho pouze v obýváku, nebo ho zavřít v koupelně. Navíc to ještě vypadalo, že to bylo čerstvé…jakoby se vyčůral při našem příchodu. Kdysi mi to taky jeden kocourek udělal (byl normálně kastrovaný). Dvakrát mi načůral do peřin a jednou na boty. Pak měl velice dlouho zakázáno chodit do ložnice a na postel nikdy nesměl vyskočit. Spal s kočičkou v obýváku. Incident se tenkrát již neopakoval, ale tohle se stalo normálně při naší přítomnosti…nor­málně jsem koukala na toho malého lumpa, jak vyskočil na postel a počůral spícímu příteli ruku (byl kastrovaný). Takže další překvapení po několika odchovaných jedincích…vždycky mají čím překvapit a co naučit