Odpoveď byla označena jako užitečná

S panem Renanem nesouhlasím, myslím že většina nešťastných lidí naříká nad tim, že se jim nedostává ani těch nejzákladnějších potřeb. Chtějí po životu aspoň střechu nad hlavou, postel, dostatek jídla a vody, mít spřízněnou duši a ani to nemají. Co je pro nás samozřejmostí, může být pro jiného nedosažitelný sen. Na druhé straně se říká, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. To je ale chabá útěcha.

1.To je o prožitku a požitku, v životě jsem se zklamala málo, jestli vůbec, takovéhle věci můj mozek umí rychle mazat. Ale možná od něj čekám ne mnoho…
2.I nepříliš upřímný úsměv, ale s dobrou myšlenku, na ulici většina lidí vrátí vcelku upřímně- to je z mého celoživotního studia lidí.
3.Jsem nejbohatší! Jen ta hodnota je naštěstí pro každého jiná. Každý ale nemůže být takhle přízemní, by jsme se nikam nepohnuli.
Děkuju:)

Lidi často naříkají na život proto, protože nechtějí měnit své zvyky, nechtějí si odpustit tu trochu pohodlí navzdory tomu, že by se při, někdy i měnší změně či snaze, měli posléze mnohem lépe.

Podle mě řada lidí naříká na život, protože jsou pesimisté, žijí v bídě, nebo trpí duševní poruchou. Tvůj názor, annas, je dle mého názoru jenom jedna z možností.

Lidé si spíš neumí vážit maličkostí a ve všem hledají jen to nejhorší, a taky žijí v očekávání jen toho nejhoršího – předsudky, které jsou spojeny z předchozími „zkušenostmi.“ Ty jsou způsobeny negativním ovlivněním už v dětství, mylnými představami a hodnotami, desinformacemi,… a lidé jsou tak přivyklí neustále myslet negativně, i když k tomu kolikrát nemají sebemenší důvod.

1. Tyto děje (jíst až když je člověk hladový; spát/odpočívat až když je unavený) nejsou anebo nemusí být podmínkou pro život plný zklámání, ale pro dobře prožitý (nezhýčkaný a pracovitý) život. Pan London si asi spojil špatný život s prací, což vzhledem k jeho notoricky vedenému životu asi bude pravda. Práce je pro něj synonymum utrpení. Vypůjčil si to ze známé idee, že po práci přichází zasloužená odměna (spánek a jídlo), která je např. známá i z Héraklovy volby životní cesty (Práce X Rozkoš?).
2. Může pomoct, ale jsou lepší rady než tato.
3. Štěstí by vedlo ke spokojenosti, protože jdou ruku v ruce (štěstí znamená pro člověka něco dobrého, což ho zároveň činí spokojeným). Pokud by ale štěstí bylo měnou a lidé by s ní obchodovali, nebyl by šťastný nikdo.

(Finanční) bohatství může vést taky ke spokojenosti a peníze jsou dostupné pro všechny, kdo jsou ochotni k nim nalézt cestu (a podstoupit tu trochu námahy). Totéž platí pro štěstí. Nic není nikdy zadarmo, to je to, co si lidé nemůžou připustit a proč jsou tak často nešťastní.

Fortuna je a nemusí být vrtkavá, pravda je v tom, že se jí musí trochu pomoct. Tedy každý je strůjcem svého štěstí – neznamená to, že Štěstěna neexistuje, ale že jaký bude mít člověk život, záleží taky hodně na něm samotném – jeho přístupu a konání (Štěstěna mu půjde naproti, pokud se dotyčný snaží).

Upravil/a: Anikitos

Myslím, že to neni pravda. Alespoň já to tak nevidím.Mnohdy se lidem nedostávají základní a obyčejné věci.

1. ˇživot je často sice plný zklamání, na druhé straně však přináší mnoho pozitivního a mnoho radosti. Zřejmě jde hlavně o to, jak kdo umí co přijímat.
2.Možné to je. Ne však vždy a je nutné se naučit od života přijímat vše co přináší, to dobré i to zlé.
3. Nevím co by udělalo z lidí boháče, ale v takovémto případě by nastal obrovský chaos. Nelze nijak vyhodnotit cenu štěstí. A i to čeho si někdo vůbec nevšimne, může být pro jiného štěstí a naopak.