Když ještě byla povinná základní vojenská služba (1990až2004), jak se to řešilo, když už branec měl pracovní poměr?

Jen doplním -Drapa- , nejenom že mohl, ale někdy i musel. Např. na hutích u některých profesí se chodilo na zkrácenou voj.službu.

Tak doplním. Nástup vojenské služby z pracovního poměru neznamenal ukončení pracovního poměru ! Voják byl stále během vojny zaměstnanec !! toho podniku odkud narukoval !!!!!! a po vojně se vrátil na do stejného závodu. Pokud nepodal oficiální výpověď. Bylo pěkným zvykem že na vánoce posílaly tyto fabriky svým vojáků malé dárky!

Nejen od roku 1990 ale už od roku 1945, když odešel branec na vojnu, tak pokud chtěl, tak mohl nastoupit po návratu na to samé místo.

Zamestnávateľ musel každému pracovníkovi, neprítomnému na pracovisku, pre plnenie občianských povinností – medzi ne patrí aj vojenská služba, poslanecká činnosť a podobne – držať miesto, ktoré predtým zastával. dočasne mohol toto miesto obsadiť iným pracovníkom.

jen doplním nepřesnost : vojákovi zákl.voj.služby po návratu do civilu bylo pracovní místo opět přiděleno. A pokud se kluk vyučil,tak 3 roky po vyučení musel u podniku zůstat,protože podnik mu tzv.zaplatil celé vyučení a těmi 3 roky se to rentovalo.