Odpoveď byla označena jako užitečná

K porušení celistvosti zemského tělesa by rozhodně nedošlo, bylo by to jako zásah pintballovou kuličkou. Na to nestačila ani kolize vesmírných rozměrů. Podle všeobecně uznávané a fakty silně podpořené teorie velkého impaktu, někdy před miliardami let se do mladé Země trefila jiná planeta velikosti Marsu a výsledkem bylo „jen“ vytvoření trosek na oběžné dráze, ze kterých se později zformoval Měsíc. V době vytváření Sluneční soustavy takové kolize nebyly ničím neobvyklým.

Země by (jakožo těleso) přežila na 100%, nicméně s tvrzením Anikitose, že by po odpálení všech jaderných zbraní šlo pro lidstvo pouze o „menší katastrofu“ rozhodně nesouhlasím. Už jen otázka, jak douho by trvala tzv. „nukleární zima“ (tedy zatmění a díky němu prudké ochlazení povrchu Země) se intenzivně diskutuje, většina se shodne na tom, že by šlo přinejmenším o roky.

Uvaž – několikaletá třeskutě mrazivá (pod –80 °C) zimní noc… kolik zvířat/rostlin to přežije? A lidí? Má lidstvo zásoby potravin a paliva na několik let? A to nemluvím o radiaci! I kdyby existoval kryt, kde se dalo na několik let schovat a přežít, než prach opadne a znovu zasvítí Slunce, co dál? Radiace tak rychle neklesne, té to bude trvat asi 10–20let, než spadne na rozumnou jakkoliv zvýšenou úroveň – jak budeš pěstovat (kdybys měla co)? Vylezeš z krytu párkrát na povrch a máš v sobě takovou dávku, že v noci nebudeš potřebovat baterku – Černobyl hadr. ;) Jak dlouho přežješ takové „opalování“? A ven budeš muset, jak jinak pěstovat potraviny? Přežije někdo tolik let jen ze zásob? ROFL!

Chci říci, že život by přežil – ponejvíce v oceánech, ale i na souši, především ten rostlinný (semena). Ale bylo by to srovnatelné přinejmenším s perm-triaskou extinkcí, kdy na Zemi vymřelo téměř 90% druhů! Takže já bych to jako „menší katastrofu“ neviděl. ;) :D :D

NeE, ani všechny existující atomové zbraně by nedokázaly vyhubit všechen život, zničit celý povrch Země nebo úplně poškodit atmosféru (každá zbraň má své limity – jak do síly tak do rozsahu – tím myslím max. velikost plochy, kterou dokáže poničit) a atomových a jaderných zbraní je taky omezené množství (celkově pár tisíc, asi 16 000 — vlastní je jen pár ”super”velmocí z toho většina jich vlastní od pár desítek až po 300. Vyjímku tvoří jen USA a Rusko, které mají přes 7 000 at./jaderných zbraní).
Menší katastrofa by to pro lidstvo bylo, ale pro Zemi by to nic moc neznamenalo a určitě by se kvůli tomu nerozpadla. :'D

Navíc tyto zbraně se (aktivně) nepoužívají k boji. Slouží k zastrašování.

Aby byla Země zničena ”na prach” potřeboval bys úplně jiný kalibr, mnohem silnější a nesrovnatelný s jadernými zbraněmi (např. náraz silného tělesa alespoň o velikosti Země a rychle letícího, nebo výbuch Slunce).

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=xm9hmgrid­w4

Upravil/a: Anikitos

Zemi jako těleso určitě ne. Ale byla zde už otázka, co by se stalo, kdyby se odpálila bomba v Mariánském příkopu. Na tuto otázku existuje krásné fantasmagorické video https://www.y­outube.com/wat­ch?v=A7eb1DHZ9GQ
kde se autor i v pouhém tlaku vody spletl o několik řádů. V komentářích k videu např. lidi upozorňují na to, že v minulosti na Zem dopadly meteority s mnohanásobně větší energií, než celý jaderný arsenál. Nicméně Zem může mít své Achilovy paty a možná Mariánský příkop nemá své jméno k ochraně P. Marie nadarmo.

V kamenolomu se trhaviny vyjímečně používají jako přílož. Ale k rozbití kamene s náloží položeném na kameni musí být nálož mnohem silnější, než když se vyvrtá díra a trhavina dá do ní. Možná kdyby se jaderný arsenál nechal vybouchnout na příhodném místě Země a dostatečně hluboko, kdo ví?

Pod zemskou kůrou je ale myslím tekutá vrstva, která by zabránila hlubšímu defektu.

Upravil/a: EKSOT123