Jsou dva základní druhy pitev, zdravotní a soudní.
Zdravotní pitvu nařizuje lékař, který provedl prohlídku mrtvého a konstatoval smrt, a to za účelem zjištění příčiny smrti ze zdravotního hlediska. Protože by se tak nějak u každého pacienta mělo vědět, na co umřel. Jestli to byla rakovina, infarkt, nebo selhání ledvin.
Soudní pitvu nařizuje policejní orgán v případech, kdy je podezření, že v souvislosti se smrtí mohl být spáchán trestný čin. Nejen vražda, ale např. i usmrcení z nedbalosti typicky při dopravní nehodě. Jedná se o úkon trestního řízení, čili už je to v souladu s trestním řádem.
Mimo těchto pravidel si ji vyžádat nejde. Leda přesvědčit doktora nebo policajty, že je tam nějaká nejasnost dle výše uvedeného. Pitvání člověka z nějakých soukromých pohnutek brání především ochrana tělesné integrity, která platí i po smrti člověka. Myslím, že to bude podrobněji ukotveno v nějakém zákoně o pohřebnictví nebo nějakém zdravotním předpise.
Jediná možnost, jak lze rozpitvat člověka mimo uvedené případy je, když člověk před svou smrtí přislíbí svoje tělo nějakému vědeckému pracovišti nebo lékařské fakultě.
0 Nominace Nahlásit |
Odpovím trošku provokativně protože se ptáš kdy se nařizuje a ne ve
kterých případech…
Tudíž nařizuje se po smrti.
Ale ta pravidla jsou fakt skvělá :D
Jinak jak říká barbakan, je to vždy, když není jasná příčina.
Domnívám se, že vyžádat si ji sám asi neprojde.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek