Ad ivzez,

na gymnázium i na vysokou školu chodí studenti. Platí to už dlouho, Třeba SSC ve vydání z r. 1978, uvádí obě varianty, stejně jako nejnovější ASJC.

Mám doma ještě starý Český slovníok z r. 1955, v něm je jako student ciitovaný tenm, jkdo navštěvuje vyšší ne. vysokou školu.

V nejnovějším slovníku ASJC

"student, hovor. študent, -a m (studentka, hovor. študentka, -y ž) posluchač vysoké školy; též žák střední školy;

Gymnázium je střední škola, nikoliv vyšší.
A vycházím ze zákona, nikoliv ze slovníku,
který nemusí být vždy přesný…

Ad ivzez,

máte pravdu, že zákon uvádí pojem žák. Žák je ale ten, kdo chodí do jakékoliv školy, učiliště či kurzu.

Žák, který chodí na střední školu je student, vysokoškolák je také žákem vysoké školy v obecném slova smyslu, ale používá se pojem student, posluchač.

Ale nedalo mně to, volala jsem do ÚJCAV. Pracovník mně řekl, že v tomto případě není v rozporu s vyhláškou, že žák střední školy = student.

Jak se nazývají žáci učilišť? Učeň je také žák, protože chodí do školy. Takže to odpovídá definici ve slovníku,

Zřejmě kdyby uváděli ve vyhlášce student, museli by rozlišovat druhy škol, ale žáky škol jsou všichni. .Takže jde o nadřazený obecný pojem pro ty, kteří chodí do školy.

žáci, studenti střední školy, učni, vysokoškoláci.

Stejně to platí i na Slovensku.

Ale nepsala jsem, že gymnázium je vyšší stupeň školy.
--

To byla reakce na větu:
»Mám doma ještě starý Český slovníok z r. 1955, v něm je jako student ciitovaný tenm, kdo navštěvuje vyšší ne. vysokou školu.«

Vzhledem k obsahu otázky jsem se na to dívala z pohledu zákona. Není-li gymnazista studentem, nemůže jím ani přestat být.

Je pravda, že je řešeno poněkud nešťastně. Připomíná mi to situaci se středoškolskými pedagogy, kteří poměrně často bývají oslovováni jako profeosoři, přestože z pohledu zákona jde o středoškolské učitele.

Aha. Jenže toto tvrzení z roku 1955 už neplatí. Dříve to tak bylo.

Já to beru tak, jak jsem napsala a potvrdil pracovník z Ústavu.

Nejsem právník, ale myslím si, že uvádějí v zákoně nejširší pojem pro ty, kdo chodí do školy, to jsou u žáci, tedy jde o nejširší pojem žák.

Že by ministerstvo školství nekonzultovalo názvy s pracovníky Ústavu?

--
Třeba slovo potencionální, ale i potenciální – obě jsou správná.

Profesor – jednu dobu se uvádělo jkao zařazení středoškolský profesor x učitel ZŠ.

Podívala jsem se do nejnovějšího slovníku o a vidím, že

„profesor, -a m (profesorka, -y ž) <l> titul někt. vysokoškolských n. středoškolských učitelů, zkr. prof.: p. Karlovy univerzity; středoškolský profesor.“
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=profesor

I když starší SSJC uvádí dříe i střed. profesor – to, co si pmatuji já.

Takže je vdiět, že se význam mění.

Acho jo. Oprčava –

Mám doma ještě starý Český slovník z r. 1955, v něm je jako student definovaný ten, kdo navštěvuje vyšší nebo vysokou školu.

Doporučuji si situaci ještě ověřit
(na webu KamPoMaturitě už jsem narazila na chybu).

„Kdo je z pohledu sociálního zabezpečení studentem
Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání,
nejdéle však do 26 let věku. Za zmíněnou přípravu se považuje zejména:
•
studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice [s vý-
jimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době
takového studia výdělečně činné nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo pod-
poru při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby,
civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil];
•
studium na jazykových školách, které jsou uvedeny v seznamu vedeném Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT);
•
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT
je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice;
•
teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro
osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanost“ http://www.cssz­.cz/NR/rdonly­res/BD640537-123D-4462-979D-BF11786EAC72/0/le­tak_studenti_2016_2_fi­nis_web.pdf
"Student, studentka nebo studující (zastarale též študent či študák) je člověk, který chodí do školy a který se systematicky vzdělává na nějaké střední, vyšší odborné, či vysoké škole, obvykle tak činí za účelem přípravy na své budoucí povolání. Věnuje se lidské činnosti zvané studium. Obsah pojmu v různých kontextech a jazycích variuje – český školský zákon jako studenta označuje až studenty vyšších odborných a vysokých škol (takoví studenti se také označují jako posluchači), u středních škol užívá označení žák[1] (obdobně to funguje v němčině), avšak běžně se v češtině jako studenti označují už žáci středních škol, zejména gymnázií;[2][3] v učebních oborech se však vzdělávají učni. " https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Student

Chápem, že webové stránky robia ľudia a človek je tvor omylný, ale keď na viacerých stránkach, aj oficiálnych, najdem významovo totožné vyjadrenie, považujem to za smerodatné.

Ak sa dvaja právnici nezhodnú o zmysle paragrafu, nemusí byť chyba v paragrafe, ale v právnom pochopení.

Led,

zákon znám.

Kde v něm stojí, že
»Po maturitě jste z pohledu hrazení pojištění a dalších úlev považováni za studenta až do konce letních prázdnin, ale jen v případě, že celý měsíc nepracujete (s výdělkem, který by zakládal účast na nemocenském pojištění) nebo nemáte nárok na podporu.

Nastoupíte letos na VŠ? Pak omezení týkající se výdělku/podpory o prázdninách neplatí a navíc se za soustavnou přípravu považuje doba od skončení studia SŠ do dne, kdy se stanete studentem VŠ.« ?

(Mám na mysli hlavně ten druhý odstavec;
ten první je správně.)

Pre gymnáziá platia obidve označenia, „žák/student“, v závislosti od typu gymnázia. V ČR poznáme 4–6–8 ročné gymnázia.
bližšie: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Gymn%C3%A1zi­um

Wikipedií bych v tomto případě neargumentovala.

Preto som vložila aj sociální pojišťovnu, ale preveriť si to môžte aj v iných organizáciách.

Označení žák/student se v tomto případě řídí školským zákonem a zákonem o VŠ. To nezpochybňuji, to je jasné.

Zpochybňuji něco jiného:
»…Pak omezení týkající se výdělku/podpory o prázdninách neplatí a navíc se za soustavnou přípravu považuje doba od skončení studia SŠ do dne, kdy se stanete studentem VŠ.«

Podle mne toto omezení platí pro všechny
→ i pro ty, kdo po prázdninách nastoupí na další školu.

(Toto doporučuji si ještě prověřit.)