Kdy jste naposledy opravdu zažili naprostý pocit svobody?

Úplně naprostý pocit svobody, to člověk naší doby už těžko zažije. Ale loni jsem tomu byl blízko na ozdravném pobytu v Mariánských lázních. Tam jsem byl ovšem jako vcelku zdravý člověk. A bylo to takhle:

• připlatil jsem si za jednolůžkový pokoj, takže jsem si prděl a chrápal sám pro sebe,
• chodil jsem spát, kdy se mi zachtělo,
• seděl jsem u notebooku tak dlouho a často, jak se mi zachtělo,
• šel jsem na pivo, na procházku, do kina, na koncert kdy se mi zachtělo,
• omezen jsem byl jenom cca 2–3 příjemnými procedurami denně v délce do 30 minut každá, takže jsem mohl případně i vstávat dle libosti.

Žádná moje aktivita nebyla podmíněna provedením jakýchkoli domácích prací nebo splněním jakýchkoli úkolů a nepodléhala žádné ohlašovací povinnosti.

Upravil/a: klumprt

Když jsem se vracela do Pardubic z Prahy prázdným luxusním rychlíkem, nohy nahoře a hudbu v uších :)
Čisté WC a tekoucí voda!
A až před byt mě odvezl taxík.

Najprv musím vedieť, čo je to sloboda. Vieme my, čo je to sloboda, alebo máme o nej len sprostredkovanú predstavu?
Až keď som spoznala smrť, spoznala som život. Až keď som spoznala, čo je to
nesloboda, spoznala som slobodu. Slobodu rozhodovania, slobodu práce, slobodu myslenia, slobodu žitia.

Sloboda nie je vykrikovanie na ulici.
Sloboda nie je obmedzovanie iného.

Slobodu každý chápe inak. Niekomu sloboda je, robiť si čo chce, bez ohľadu na okolie. Pre niekoho sloboda je pohodlná cesta prázdnym vlakom, pre iného je to prekonávanie hôr, spúšťanie sa do jaskýň. Sloboda je život.

Dodatok:
Teraz som pocítila ten „naprostý pocit svobody“, už viem, kto je cenzor.
Hľa, pozrite do diskusie, kto nám bráni v slobode prejavu. Samba! Žeby tu bol novodobý cenzor? Samba „Ustup mi ze slunce a neruš moje kruhy!“
PS.Neverím, že by si dust8 musel najímať „mluvčího“

Upravil/a: led

Každou chvíli.
Do práce, která mě baví chodím, kdy chci a na jak dlouho chci, ceny jsou v mé kompetenci, doma si si taky dělám kdy chci, co chci,nájemné mě netíží, autem si jedu kdy chci, kam chci, v lese na procházku s psíkem jsem za chvíli, …

Nebojím se ničeho. Jsem stále „volná“. Svoboda je především stav duše. 🙂

Úplná svoboda není dobrá napořád. Často je potřeba nějaká změna, aby byla svoboda svobodou.

Nejsem z ničeho vyplašený, takže svobodu mám stále. „Nedělám z ničeho vědu“.

Naprostý pocit svobody? Byly takové chvíle v r. 1968, 1989 i jindy, hlavně když se ztratil pocit, že jsem hlídaný a z toho plynoucí pocit ohrožení