Kdo z videa má pravdu? Jak je to právně správně?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Video je, sice, pěkné, ale není na něm vidět to podstatné: na čem ten stánek mají. Jo, že jsou tam – takové a takové – kachlíky, to je hezké, ale je toho potřeba vidět víc.

Pokud se jedná o pozemní komunikaci, tak, pomineme-li dálnice, silnice pro motorová vozidla a omezení, které vyplývá z místní úpravy značkou, ty jsou přístupné komukoli, kdykoli, bez omezení, bez ohledu na vlastnické právo k nim, to je zcela irelevantní a vlastník s tím, prostě a jednoduše, nic neudělá. Musí ale jít o veřejnou pozemní komunikaci, pokud je to pozemní komunikace za závorou, bránou, nebo něčím podobným, pak je to neveřejná komunikace, neplatí na ní silniční zákon, ani mezinárodní silniční právo, pouze občanský zákoník. Pokud stojí na čemkoli jiném, než pozemní komunikaci, tak ten souhlas, zpravidla, potřebují.

Ano, Kaufland má, obvykle, u vjezdu na parkoviště závory, arciť zvednuté, ovšem otázka je, jak je to s chodníkem. Chodníky jsou buďto součástí pozemní komunikace, nebo samostatnou místní komunikací IV třídy. To se obávám, že může být i příklad tady.

Proč je to tak důležité? Protože petiční právo je konstitučně garantovaným právem (čl.18 odst.1 Lis­tiny základních práv a svobod), a jako takové požívá jisté ochrany. Pro nás je, potom, relevantní ustanovení § 4 odst.3 petičního zákona.

K dosažení petičním zákonem předpokládanému účelu, tj. k vyzývání občanů, aby petici svým podpisem podpořili, mohou být petice a petiční archy vystaveny rovněž na místě veřejnosti přístupném, aniž by k tomu bylo potřebné povolení státního orgánu, avšak nesmí dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku (§ 4 odst.3, odst.1, petičního zákona).

Je k tomu i docela hojná judikatura. Jednoduše řečeno, pokud se jedná o jakoukoli jinou veřejnou komunikaci, než tu, na které je vyloučen provoz všech vozidel, tak si tam petiční stánek nikdo postavit nesmí. Na pozemní komunikaci, na které je provoz vozidel zcela vyloučen (tj. zpravidla chodník, pěší zóna, ovšem s výhradou možného povoleného vjezdu vozidel ve spodní části značky, atp.), se petiční stánek postavit smí, je-li splněna podmínka, že tím nebude rušen provoz chodců. Něco podobného už jsme tady řešili, a to to, jestli si může chodec ponechat na chodníku jízdní kolo, nebo např. mopeda. Může, protože oproti řidiči jiného vozidla, on může z kola / mopedu sesednout a vzít si ho – legálně – s sebou na ten chodník. Zároveň však chodník je pozemní komunikací, ať už samostatnou, nebo jako součást jiné pozemní komunikace, a tak ani jízdní kolo, moped, nebo třeba skříň či ruční vozík, prostě cokoli, co si může s sebou chodec na chodník legálně vzít, nemůže být ponecháno tak, aby byl omezen průchod chodců, za což se považuje, obvykle, ponechání průchodu o šířce 2.0 m. Musíš, totiž, vzít v potaz, že chodec není jenom jednotlivec, ale právo použít chodec má i organisovaný útvar chodců (ve dvojstupu), nebo právě třeba osoba tlačící jízdní kolo.

To platí i pro stavitele petičních stánků: na chodníku, v pěší zóně, kde nejezdí vozidla, prostě na pozemní komunikaci s vyloučením dopravy vozidel, si stánek postavit mohou, avšak musí ponechat průchod nejméně 2.0 m.

Pokud nejde o pozemní komunikaci, tak „zabrat“ za účelem postavení petičního stánku mohou zabrat místo přístupné veřejnosti. Pokud je to místo přístupné komukoli a kdykoli bez omezení, jako je např. náměstí, tak mohou i bez souhlasu vlastníka pozemku (viz. např. rozsudek NSS čj. 5 As 95/2016 – 76 z 28. dubna 2017).

Pokud však jde o místo sice přístupné veřejnosti, ale s omezením, např. aula ve vstupu do university, tak protože petičním stánkem se nesmí rušit veřejný pořádek, a zároveň, výkon konstitučně zaručených práv není bezbřehý, právo jednotlivce končí tam, kde začíná právo druhého jednotlivce, nebo oprávněný zájem celku, tak zde by již měli mít souhlas vlastníka objektu / pozemku.

To může být i případ z videa. Oni mohli stát na chodníku, ale nemuseli, bohužel, u nás je v tom – zase – takový Schlamperei, že je klidně možné, že nejdříve bude muset rozhodnout silniční správní úřad, jestli místo bylo pozemní komunikací, a jakou, a až pak se bude řešit další, protože definice chodníku v silničním zákonu chybí. Pokud stáli na chodníku, místa vedle nich bylo až až, pak má Kaufland, prostě a jednoduše, smůlu, i když je vlastníkem chodníku.

Pokud na chodníku nestáli, mají smůlu oni.

V zásadě je to velice jednoduché. 🙂

https://www.za­konyprolidi.cz/cs/1990-85
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/1993-2
https://www.ns­soud.cz/files/SO­UDNI_VYKON/2016/009­5_5As__1600076_201705110­84033_prevede­no.pdf
https://nalus­.usoud.cz/Sear­ch/GetText.as­px?sz=2-3277-15

Video se mi nezobrazilo korektně, ale předpokládám, že jde o kauzu vykázání petičního stánku ze soukromého pozemku, je to tak?
Na to má samozřejmě majitel plné právo. Také bych (jakéhokoliv) agitátora ze svého dvorku hnal svinským krokem.