Kdo z Vás děláte na „píchačky“? Jak je to „zabezpečené“, proti různým „podfukům s přesčasama“ či „nepříchodu do práce“?

Nedělám, ale spoustu let jsem tak pracoval. Je to zcela bezpečné, Nějaký podfuk je možná zase jen selháním lidsk=ho faktoru.

jelikož dělám na stavbě tak na píchačky můžu zapomenout. Nicméně pokud tam nepřijdu hned se to pozná,jelikož na ten bagr co na něm dělám já,není jiný bagrista,tak bagr nemaká.A to je poznat protože to je největší bagr na celém staveništi ( max výškový dosah 57 m)

Na píchačky dělám celý svůj život.Za komunistů se to někdy nechalo falšovat.Karta se musela pustit na dno dírky a pak to v určité kolonce (datum) odpíchlo příchod a odchod.Kolikrát se karta nechala trošku podržet a ono to píchlo na další den, čímž jsem měl buď příchod nebo odchod potvrzený a mohl jsem přijít (odejít) podle své potřeby.Postupem času se píchačky zdokonalovaly a pak už ta karta MUSELA dopadnout na dno, jinak to neodpíchlo.A po revoluci už je to ještě dokonalejší.Nej­dříve byly čipové karty s čárkovým kódem a čtečkama na vrátnici, popřípadě u dveří (zaznamenalo to otevření a zavření dveří v kanceláři na počítači, čili odchod a příchod do práce).Od minulého měsíce to ještě zdokonalili a nyní to máme na snímání otisků prstů (čili přiložíte kterýkoliv prst do snímače prstů, snímali nám všechny prsty do databáze, a tím se otevřou dveře a opět to v kanceláři zaznamená počítač).
Doplňuji:
Ještě doplnění.Ano za komunistů se to nechalo dělat také tak, že buď za vás odpíchl příchod nebo odchod kamarád a nebo pokud byl vrátný váš známý, tak se to nechalo domluvit i s ním.Nyní to už není možné.

Upravil/a: anonym