Odpoveď byla označena jako užitečná
Nejprve byly rostliny i živočichové pojmenováváni různě lidmi,
v jejichž okolí to rostlo, nebo žilo. A samozřejmě se to tím pádem
jmenovalo různě, byť se jednalo o tentýž druh, nikdo se v tom pořádně
ani nevyznal.
Proto tomu začal jako první dávat nějaký pořádek Carl Linné a tím
vznikla systematika, kdy začaly být rostliny i živočichové podle
společných biologických znaků zařazovány do společných skupin (jeho
díla jsou v odkazu).
Dnes se nové druhy pojmenovávají právě podle těch skupin do kterých
patří a současně může objevitel, nebo taxonom přiřadit třeba i svoje
jméno atd.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linné
Doplňuji:
Další informace najdeš pod hesly názvosloví, taxonomie, systematika…
na netu.
Upravil/a: beer
9Kdo udělil odpovědi palec? anonym, Drap, www, briketka10, anonym, anonym, marci1, anonym, anonym
před 4027 dny
|
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?www, anonym Nahlásit |
Odpoveď byla označena jako užitečná
Otázka, na níž se nedá jednoznačně odpovědět. Nejednotnost názvů podle oblastí, nedostačující názvy, rozvoj školství, latinská a řecká pojmenování, stěhování, boje atd.
Např. Carl Linné zavedl v 18. století systém vědeckého názvosloví pro organizmy. Celou řadu jmen lze totiž vysledovat až k praslovanštině a dávným indoevropským základům. Odborné české názvosloví, které známe nyní, zčásti přejalo tato již mezi lidmi zažitá pojmenování a k nim se pak přidávala další jména vytvořená uměle.
Nebo
J. S. Presl, přírodovědec, převzal hodně slov z ruštiny a jiných
slovaných jazyků. Další názvosloví J. Jungmann . J. P. Šafařík atd.
Něco v odkazu.
Příjmení se vyvíjela od 14. do 17. století. Vývoj společnosti vyžadoval evidenci, takže v r. 1780 byla uzákoněna dědičnost příjmení. Pojmenování Matěj od zvonku, Jan Martinův, Vít Regal – z rodiny Majdaleny, jmenovaného Víta matky., Jiřík, kovářův syn atd. Takže je jasné, že tato pojmenování byla nedostačující.
Původ některých příjmení se dá vyložit různé. Jazykovědcům a etymologům pomáhá třeba studium řemesl, tehdejší slovní zásoba atd. Dále jména odvozují podle povolání, vlastností lidí, z křestních jmen, ělersných znaků, přistěhovalců, z přírody, oděvů, ze sloves, jména neslušná, zkomolena.atd.
http://www.jtpunion.org/spip/article.php3?id_article=2449
O českém názvosloví zvířat a rostlin
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?briketka10, johana 56 Nahlásit |
Odpoveď byla označena jako užitečná
Proboha, to jsou ale složité teorie. Zkusme se podívat na malé dítě a
nečučme pořád do těch „starých a zaprášených slovníků“. Tam
moudrost světa určitě neleží.
Už to malé dítě má svou „řeč“ a snaží se domluvit se svým okolím.
A věřte tomu, že úplně stejně to muselo fungovat už v prehistorické
době, kdy se dva tvorové, z nichž se dále vyvinuli lidé, setkali a
potřebovali se o něčem domluvit. I zvířata mají svůj způsob
komunikace, tak proč tolik složitého přemýšlení o lidech?
Určitě už v těch temných začátcích lidství byli jedinci schopni
vystupovat nápaditěji a energičtěji. Měli snahu prosazovat své poznatky a
svou vůli pádněji, než lidé v jejich okolí. Naučili se skládat slabiky
do slov a slovy se snažili co nejvěrněji zpodobnit to, o čem potřebovali
mluvit. Obávám se, že tehdy ale neměli k dispozici ani latinské texty, ani
zaprášené slovníky, a také ne penzionované učitelky češtiny. Také
možná proto dodnes mají jejich „pojmenování“ platnost.
Proto také je každému jasné, proč na různých místech Země se hovoří
různými jazyky. A také proto s postupem doby, kdy nastala potřeba
„domluvit se“. Vznikaly slovníky jednotlivých jazyků, aby ta domluva byla
vůbec možná.
Samozřejmě že docházelo k problémům, jaká jména dát předmětům,
rostlinám a živočichům, kteří se nevyskytují ve všech lokalitách. Ale
i zde se tvorba nových slov a pojmenování vždy odrážela od potřeby dát
dotyčné záležitosti co nejpřesnější pojmenování s ohledem na základ
řeči a na podstatu pojmenovávaného.
Hodně názvů je do živé přírody přeneseno právě z přírodních
pozorování a manuálních lidských dovedností a činností. Třeba
sněženka, zvoneček, pilous......
Doplňuji:
Ad Annas – to přece nemyslíš vážně, že lidstvo čekalo s vytvořením
slov až na rozvoj školství, institucí zabývajících se tvorbou jazyka a
názvosloví. Základ tu musel být dávno před tím, než lidé vůbec měli
potřebu takové instituce vytvářet.
Upravil/a: anonym
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Jednoznačně a správně odpověděl Beer.
Jen doplním, že Carl Linné dal všem druhům latinská pojmenování a tím
dostaly konečně jednotné jméno.
Později to další vědci řešili v národních pojmenováních
(názvosloví) tak, aby byl název i v místním jazyce.
Doplňuji:
Pro hnidopychy:
Pokud už latinská jména byla (dávali je nesystematicky theologové),
sjednotil je (upřesnil) a systematicky uspořádal.
Upravil/a: www
0 Nominace Nahlásit |
Faun (latinsky faunus) bylo původně římské božstvo plodnosti, ochránce
polí a stád, zejména proti vlkům. Jeho ženským protějškem byla „dobrá
bohyně“ Fauna, jejíž jméno dnes znamená soubor živočichů (faunu).
Flora byla římská bohyně květin a zahrad.
Zdroj : wiki
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4655 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1665 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1342 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |