Kdo to byli trhani? Co po nich zůstalo?

Tak jestl ise nepletu, tak o nich psal Neruda,,,,,,

Slova trha a trhák se do našich slovníků ještě nedostala, ačkoli jsou v hovorové řeči běžná.

Podle našeho soudu nesouvisí jen s obvyklým významem slovesa trhat, ale s jeho specifickým odstínem trhat skálu, zeminu, který mohl vzniknout až po vynálezu dynamitu a po zavedení jeho tovární výroby v roce 1867 Alfredem Nobelem, „jenž zřídil mezi jinými továrnu na dynamit v Zámkách na Vltavě u Roztok“ (Ottův Slovník naučný).

Jde tedy o zúžení významu slova ve smyslu pracovním. Dodnes se užívá výrazu trha ve smyslu ‚velký výbuch, rána, překvapení‘, ve sportovním slangu ‚prudká rána, „šleha“ ‘ (i zde jde o souvislost s výbuchem, vyšlehnutím plamenu) ap., i slova trhák (‚událost, která vzbudí mimořádný ohlas‘; ‚napínavé představení v divadle nebo kině‘ — zde asi spolupůsobí podoba a význam slova nervák; ve sportovním slangu: ‚velký výkon, krajní vypětí‘, např. Zátopek nasadil trhák; je ovšem spíše pravděpodobné, že sportovní trhák přímo souvisí se slangovým slovesem utrhnout se, trhnout se, tj. ‚zvýšením rychlosti předstihnout ostatní‘, např. Zátopek se utrhl).

Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=4948

Trhani stavěli železnice a ty po nich zůstaly, byli to často tuláci najatí na práci.

Neruda Jan
(09.07.1834 – 22.08.1891)

Trhani
Povídka začíná popisem příprav k výstavbě železnice a popisem krajiny, kde se železnice staví. Po vyměření dráhy a jejím schválení se do místa stavby
začínají scházet námezdní dělníci (trhani). Trhani jsou kočující železniční dělníci, který skutečně „trhají“ výbušninami skály pro uvolnění cesty
železnici, zároveň je to potupná nadávka pro otrhance. Neruda trhany neskresluje, ani nepřikrášluje skutečnost. Jsou to většinou velcí pijáci, ale mají i své ctnosti

V letech 1867—1871 vzniklo v Čechách několik soukromých společností, které stavěly železné dráhy, jak se tehdy říkalo železnici. Stát jim uděloval koncese a ponechával si jen dozor nad stavbou a provozem, a teprve r. 1874 začal citelněji zasahovat do soukromého železničního podnikání. Byli tedy „trhani“ jedním z prvních markantních důkazů a obětí kapitalistického vykořisťování. Proto není divu, že při jejich nízké životní úrovni a jejich oděvu použila lidová řeč k označení tohoto povolání staršího výrazu trhan (‚otrhaný člověk, tulák‘ ap.) ve významu ‚trhač‘, takže zde obojí význam splýval. První železniční pomocní dělníci, jak víme z Nerudy, ostře odmítali název trhan jako urážející a ponižující.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=4948

Zdroj: www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/jan.../trhani-2.html