Kdosi se spletl. Nevím co „dokázali Bořiči mýtů“ jak píše Arne1, ale pokud by měl pravdu, tak bych jim doporučil přejmenování na „Tvořiči mýtů“. Kdyby jejich „důkaz“ byl korektní, dávno by už stáli před švédským králem a přijímali Nobelovu cenu, zatímco my ostatní bychom přepisovali učebnice. ;) :)
Rychlost je vektorová veličina (jistě víš, že každý vektor má svoji velikost [ta může být i nulová u „nulového vektoru“] a orientaci). Pokud jde pouze o rychlosti, tak nezáleží na hmotnostech, přesně jak píše Edison.
Pokud bys k rychlostem těles do toho zatáhl i jejich hmotnosti, jsi „trochu“ někde jinde – zde se jedná o hybnost. (mluvíme o rovnoměrném přímočarém pohybu)
K té relativitě bych jen dodal, že obvykle sčítáme rychlosti jednoduše dle pravidel klasické mechaniky (Galileiho transformace), protože pro praktické využití přesnost bohatě dostačuje. Pochopitelně do čím větších extrémů zacházíme (např. při velkých rychlostech blízkých rychlosti světla), tím více musíme zohledňovat tzv. Lorentzův faktor (Lorentzova transformace), kdy se rychlosti sčítají tak, že jejich součet pro tělesa s nenulovou klidovou hmotností je VŽDY menší než „c“ (rychlost světla). O tom pojednává Einsteinova STR (speciální teorie relativity), kdybys měl zájem. Při malých rychlostech o kterých se bavíme ovšem rozdíl ve výsledku mezi klasickým výpočtem a výpočtem dle rovnic STR je opravdu zanedbatelný, proto se spokojíme s mohem jednodušším výpočtem klasické mechaniky.
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, že se sčítá. Bylo by to jako kdyby jelen běžel 100 km/h a narazil do zdi.
2Kdo udělil odpovědi palec? kodl67, aliendrone
před 2219 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Takže si vysvětlíme, co znamená relativita pohybu: Pohyb je relativní, protože vždy se pohybuje něco vůči něčemu jinému. Poběží-li ti dva jeleni stejnou rychlostí a stejným směrem – bude-li mít pohyb stejný vektor – směr, vůči sobě se nebudou pohybovat. Naopak poběží-li směrem opačným – vektory – směry – proti sobě, je jedno, jestli jeden stojí a druhý poběží 100 km/h, nebo poběžej proti sobě 50 km/h… nebo v jakémkoli jiném poměru. Zásadní je tedy jejich vzájemná rychlost. A hmotnost v tom dokonce nehraje roli.
2Kdo udělil odpovědi palec? kodl67, aliendrone
před 2219 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nešlo o jeleny.
Při pokusu byli „použiti“ voliči hnutí ANO.
Výsledek byl překvapující – voliči se nesrazili,ale minuli se.
2Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, annas
před 2218 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To zajímavý fígl 🙂 Samozřejmě jejich vzájemná rychlost a pohybová energie se sčítá, ALE v případě srážky je na tom každý jelen tak, jako by narazil do zdi rychlostí 50km/h. Proč? Protože energie srážky se rozdělí na OBA jeleny.
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 2218 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pokud vím, tak opravdu nesčítá. Prakticky to dokázali Bořiči mýtů.
0
před 2219 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nesčítá. A už vůbec neplatí, že je to jako by běžel jeden jelen
100km/h a narazil do zdi. Tady musím s Keplerem a ostatními nesouhlasit.
Pokud pro ti sobě běží dva jeleni 50 km/h, je to jako by jeden jelen
běžel proti zdi taky 50 km/h. Vemte to z pohledu energií.
Teoreticky by to bylo to samé jako by jeden jelen stál a druhý běžel
100 km/h, to jo, takto by to fungovat mohlo.
Jinak ale ne.
Upravil/a: mzm
0
před 2218 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
mzm>>> Hmm, takže tvá „matematika“ tvrdí, že vektory se NESČÍTAJÍ? A proč se podle tebe vektory nemohou sčítat? Co jim v tom brání? ;) :D :D
nebrání jim v tom nic, když jeden jelen poběží 100km/h druhý bude stát, bude situace stejná jako by oba běželi 50km/h. Probém je ten příklad se zdí. Když narazí jelen do zdi 100km/h, rozplácne se na placku. Ale když narazí do druhého stojícího jelena oba se rozplácnou na menší placku a výsledek poputuje nějakou rychlostí směrem toho 100 km/h jelena. V tom je to jiné jako se zdí.
MZM se mýlí, Dubraro to podchytil. Tedy pravdu máme MY!! To je totiž jediná správná odpověď na otázku! Kdyby byla otázka na důsledky srážky bylo by to jinak, ale tak otázka položena není.
jako pokud se jeleni nesrazí, tak je jedno jestli oba běží 50 km/h nebo jeden stojí a druhý běží 100 km/h. V místě, kde se minou si pokecají stejně dlouho. Problém je ve srážce. Tam už je to jinak.
Takže jsem to vlastně původně napsal blbě. Rychlosti se sčítají. Funguje to i při srážce (to jsem psal). Jen se do toho nesmí motat ta zeď. :)
Celé „dilema“ spočívá v záměnách veličin RYCHLOST a HYBNOST (jak jsem již poukazoval v odpovědi). Já bych jim tu hybnost odpustil s ohledem na to, že většina lidí nelibujících si v matematice/fyzice si to plete, ale s ohledem na otázku, která se ptá na SČÍTÁNÍ rychlostí nelze přijmout tvrzení mzm „o nečítání se“. Mimochodem i hybnost je vektorová veličina, takže se TAKÉ sčítá jako vektory. :)
Bráno do důsledků – dokud nedojde ke srážce, tak JE co sčítat, po srážce (v případě že hybnost je stejná a odmyslíme všelijaké deformace, odrazy atd.) už není co sčítat, protože energie se ideálně změní v teplo a rychlosti klesnou na nulu. Tudíž sčítat 2 nulové vektory mi přijde trochu nadbytečné. Nicméně LZE sečíst 0+0=0 ;) :D :D
Krásně lze vidět relativitu pohybu ve vesmírných měřítcích. Můžu říct, že pokud sedím, tak se pohybuji nulovou rychlostí… Ale… Rotace země, oběh kolem slunce, oběh kolem středu galacie, pohyb galaxie ve vesmíru… Všechny ty pohyby si zvektoruj a dojdeš nutně k závěru, že naše rychlost, i když se válím doma na gauči, „je obrovská“.
Krásně lze vidět relativitu pohybu ve vesmírných měřítcích. Můžu říct, že pokud sedím, tak se pohybuji nulovou rychlostí… Ale… Rotace země, oběh kolem slunce, oběh kolem středu galacie, pohyb galaxie ve vesmíru… Všechny ty pohyby si zvektoruj a dojdeš nutně k závěru, že naše rychlost, i když se válím doma na gauči, „je obrovská“.
No, sice chápu, co se snažíš sdělit, ale přeci jen bude lepší, když relativitou označíme fakt, že nezáleží na inerciální vztažné soustavě pozorovatele a jejím pohybu vůči jiným inerciálním vztažným soustavám/pozorovatelům, nemyslíš? ;) :)
Hmmm… dobrý postřeh! :)
Na druhou stranu – alibisticky jsme z obliga, my nic – to ONI! ;) :D :D