Kde to ti pastuškové pásli ovce, že se tam 24. 12. zelenala louka?

Odpoveď byla označena jako užitečná

" Křesťané slaví narození Krista, ten ale v zimě na svět nepřišel"

Zdroj: https://zpravy­.idnes.cz/kres­tane-slavi-narozeni-krista-ten-ale-v-zime-na-svet-neprisel-pb3-/zpr_archiv.as­px?c=A071222_183428_do­maci_adb

Vím, že jem už na podobnou otázku reagovala, nemůžu ji najít. ale nevadí.

" Většina křesťanských věřících si 25. prosince připomíná narození Ježíše Krista. Podle názorů teologů i výpočtů astronomů se však Ježíš narodil v jiném ročním období, nejspíše na podzim. Poslední týden v roce se časem oslav stal až ve čtvrtém století a zastínil tak pohanské svátky slunovratu.

Po tři staletí křesťané Ježíšovo narození nijak neslavili. Připomínali si hlavně jeho smrt a zmrtvýchvstání. Až na počátku čtvrtého století se 25. prosinec ustálil jako den narození Spasitele.

Tím se křesťanské svátky překryly se slavnostmi slunovratu, které v tuto dobu pravidelně slavili pohané. Právě z období oblíbených zimních slavností pochází řada dnešních vánočních zvyků, včetně vánočního stromku.

Proti křesťanské tradici však existuje několik argumentů, které Ježíšovo narození v zimních měsících zpochybňují.

V evangeliích se například mluví o pastýřích stád pod širým nebem. Těm se v noci zjevil anděl, aby jim o Ježíšově narození pověděl. Ve skutečnosti se však v Izraeli stáda pasou jen od března do listopadu. „Pastýři s ovcemi na horách v zimě nebývají. Z toho se usuzuje, že to bylo spíše na podzim,“ řekl iDNES.cz Dan Drápal, duchovní Křesťanských společenství.

I některé další příběhy v Bibli podle něj dokládají, že se Kristus narodil v jiném než zimním měsíci.

Křesťanům každopádně sloučení obou svátků nikdy nevadilo a nevadí dodnes. „Křesťané mohou slavit příchod Krista do světa bez ohledu na datum narozenin,“ řekl iDNES.cz Drápal. Z hlediska symboliky je navíc vánoční termín vhodné datum. „Nejkratší den a nejdelší noc v roce symbolicky odpovídá významu, že Ježíš přichází do té největší temnoty a přináší naději,“ vysvětlil Drápal."

více v odkazu

Klidně je mohli pást v Praze.
U nás je dnes, 22. XII. 2018, tráva ještě pořád zelená.

Kromě úžasné odpovědi Annas je jasné, že evropské betlémy se severskými typy postav, smrkovými lesy,… ani koledy nemají moc společného s Betlémem. Tak asi ani valašští pastýři se nikam takovou dálku nepřemísťovali.
Nevím přesně, jak je to s pastvou v zimě v Izraeli v oblasti Betléma. Myslím si, že tam moc seno do zásoby nesuší, ale pasou i v zimě, kdy je naopak dostatek vláhy pro trávu. Tamní louky si asi nelze představovat jako ty naše svěží zelené, spíš půjde o roztroušené trsy suchovzdorné trávy.
Pastýři byli privilegovaní dozvědět se o Ježíškově narození, protože byli prostí, chudí, nuceni žít v drsných podmínkách. Stáda, která pásli, většinou nepatřila jim, ale měli to jako práci.

Upravil/a: quentos

V Izraeli se už od poloviny listopadu pastýři na pastvinách prakticky neobjevovali. Stáda bravu byla ustájena a na pastviny se vracela až koncem února. Navíc, tou dobou bylo v Izraeli chladno a často pršelo.
Co by asi pastýři takhle koncem prosince dělali se stády na pastvinách, že?

Upravil/a: Roman71

Jestli pastevci dávali žrat ovečkám seschlou píci a časem podle čínských legend obarvili sníh na zeleno, mohly klidně žrat zelenou trávu a legendu Rabí posunuli do období oslav světla. Což by byl průser, kdyby to byla pravda.

Já jsem z toho taky celkem vedle sebe. Ale musíš si uvědomit, že ten čas už je biblický a globální změny klimatu jsou rychlejší. A globalizace ještě rychlejší. Tak kdo ví, jak to s tím dítětem od panenské Marie, co se spustila prý s Bohem bylo. Chudák Pepa.