Kde se nachází nejstarší strom světa ?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nejstarší stromy světa přežily 10 tisíc roků

Které to jsou, napoví odkaz.

http://tn.nova­.cz/magazin/hob­by/cestovani/nej­starsi-stromy-sveta-prezily-10-tisic-roku.html

Švédský král
Úplně nejstarší žijící strom najdete v západním Švédsku. Jedle, která tam roste, by měla být podle biologů stará nejméně 9500 roků! Daří se jí podle všeho moc dobře a je víc než pravděpodobné, že může klidně žít další tisíce let. Jak je to možné? Několik jedlí totiž roste z jednoho kořenového systému. Z něj pokaždé vyroste nový kmen, který je geneticky úplně stejný jako jeho předchůdce. Přestože jsou kmínky staré třeba jen několik stovek let, geneticky jsou to tytéž stromy, které na stejném místě rostly před deseti tisíci lety. Strom stojí u města Fulufjälletu.
Doplňuji:
http://www.ve­da.cz/article­.do?articleId=66845

Jiný pohled na stáří stromů
Ve srovnání s živočichy, kteří se dožívají maximálního věku přes 200 let, jsou rostliny, mezi nimi pak stromy, minimálně o řád vpředu. Regulérní stromy, tedy pravidelně rašící, mají světového rekordmana v baobabu (Adansonia) ze severní oblasti Jižní Afriky s věkem 6000 let.

Přesnější rekordní věk byl určen pro borovici dlouhověkou (Pinus longaeva) z hranic mezi Kalifornií a Nevadou, a to 4842 let. Bylo jí tedy už třista let, když Cheops budoval svoji obří pyramidu. V řadě pak jsou cypřiš z Abarkuhu v Íránu a tis z Llangernywu ve Walesu, které jsou staré okolo 4000 let. Následují pak jehličnan Fitzroya z Chile (3600 let), cypřiš z Floridy (3500 let), jalovec z Utahu (3200 let), sekvoje z z Kalifornie (3200 let), olivovník ze Sardinie (3000 let), Cariniana z Brazílie (3000 let) a cypřiš z Tchajwanu (okolo 3000 let).

Pokud ovšem uvažujeme i takzvané klonální rostliny, takové, které jako takové dosahují nad zemí jen stovky let, avšak mají jakési společné kořenové centrum, máme tu topol z Utahu v USA, který obsahuje 47 000 výhonků a jehož základní věk je 80 000 let, dub Quercus palmeri z Kalifornie (13 000 let), kreosot z Kalifornie (11 700 let) a smrk z oblasti Dalarna ve středním Švédsku (9550 let) a huonskou borovici z Tasmánie (okolo 10 000 let). Tento způsob určení věku je považován mnoha badateli za neregulérní, protože podobnou argumentací bychom mohli odhadnout věk jednobuněčných živočichů rozmnožujících se dělením nikoli na miliony, nýbrž na miliardy let.

Upravil/a: annas