Avatar uživatele
berta 4

Jak pečovat o broskev s kadeřavými lístky?

Na jaře jsem koupila broskvičku, zdála se mně postříkaná, ale teď až má lístky, tak jsou kadeřavé. S tím už nic neudělám, trochu lístky otrhávám a jednou za týden zalévám slabou močovinou. Nerada bych o ni přišla, prosím poraďte děkuji

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? johana 56 před 3113 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
johana 56

Jakmile se kadeřavost na listech objeví, nedá se dělat nic jiného, než posbírat napadené a tím zabránit šíření nákazy.
Vhodných postřiků je na trhu několik druhů, s výběrem Vám poradí v každé prodejně potřeb pro zahrádkáře. Aplikují se na podzim při opadávání listí a v únoru, kdy se začínají nalévat pupence.

Neuškodí přihnojení (zálivkou) tekutým nebo práškovým plným hnojivem s vyváženým obsahem dusíku, fosforu a draslíku.

Znám několik zahrádkářů – odpůrců chemie, kteří jako osvědčenou prevenci doporučují postřik ředěným odvarem z přesličky.

Upravil/a: johana 56

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
cynique

S kadeřavostí se teď udělat nic nedá. Sám mám taky hodně kadeřavosti. A to jsem stříkal v avizováném termínu dle modelu AMS SET – 2 postřiky Syllitem. Ty pupeny se tento rok vyvíjeli nějak „pauzovaně“ (zima) a nebylo zcel jasné, kdy nastal nejlepší termín.

Co se týče hnojení – první tři roky – kdy boskev neplodí (otrhat případné plody) se hnojí intenzívně(!) Broskve se NEhnojí plným hnojivem. Jako neplodící potřebují „N“ = dusík a to 45–90g za rok. A to je tak zhruba 1kg Cereritu, protože ten je 8%-13%-11% NPK – a tu nastáva problém s tím P a K. Močovina je tedy správně, jenom je nutné dodat 45–90g dusíku/rok ve fromě močoviny. Právě v tomto období je nutné dosažení maximálních přírůstků – proto hodně dusíku. Hnojíme ve 3 dávkách, hned z jara.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
johana 56

Jako postřik lze použít také např. Kuprikol nebo Sulku.
Nezáleží ani tak na typu přípravku, jako na vystihnutí správného načasování hlavně u únorové aplikace, kterou je vhodné za dva týdny opakovat.

Stromky jsme léta přihnojovali (NEhnojili, proto forma občasné zálivky) NPK . Všechny složky jsou důležité pro zdravý vývoj kořenů, listů, květů i plodů.

Záleží ovšem také na složení půdy.
Nedostatek fosforu (zakrnělý růst, bledě zelené listy) se občas projevuje na kyselých a těžkých jílovitých půdách nebo v oblastech s častými dešťovými srážkami. Lze ho doplnit superfosfátem nebo kostní moučkou.
Nedostatek draslíku (omezený růst, tenké výhonky, na listech se objeví žluté, hnědé nebo nachové skvrny) se vyskytuje na lehkých nebo vápenitých půdách. Bio zahrádkářům je jako jediná vhodná náhrada zdroje draslíku doporučován kainit.
Pokud je dusíku příliš, růst je sice bujný, ale nevyzrálý, zvyšuje se riziko náchylnosti k chorobám a napadání škůdci. Přebytek dusíku může také pozastavit tvorbu plodů nebo oddálit zrání…

před 3112 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
cynique

Nemám broskve prvním rokem. Vím o čem mluvím. Že jste něco dělali léta, neznamená automaticky, že je to správně.
Sulka a Kuprikol je samozřejmě použitelný taky za podmínky, že teploty v termínu aplikace dosáhnou alespoň cca 11 stupňů. Což se nemusí každý rok naplnit. Syllit (momentálně mu skončila registrace) měl tu výhodu, že fungoval od +6 stupňů.
S tím hnojením – to je celkem jednoduchá matematika.
1kg cereritu – to by byla roční potřebná dávka pro stromky od 0 do 3 let. Nasypat 1kg 8–13–11 hnojiva na jednoletý stromek určitě povede k přebytku P a K (ale přežijí to). Proto je lepší urea, případně říznutá NPK a pod., podle potřeby.
Pro stromky od 4 roku (už se nechávají plody) platí – v normální půdě cca 11g (až 20g) N na 1 rok stáří stromku, t.j. napr. 5-letý potřebuje od 55 do 100g N, atd. Plodící stromy taky potřebují vápník (!) – takže od 4. roku přejít na dusičnan vápenatý. První 3 roky má být růst relativně bujný – a taky se to musí správně řezat, pletiva nemusí být vyzrálá; plody zrušit hned v úvodu. Samozřejmostí je, že pod stromkem není trávník, ale kruh čisté půdy, optimálně s poloměrem 1m. No a taky je nutné sledovat případné karenční příznaky (jako uvedené změny barevnosti listí, etc.)

před 3112 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
johana 56

Napsala jsem své poznatky, nikomu je nevnucuji. Naopak se ráda dozvím zkušenosti jiných pěstitelů. Víc než přesně stanovené normy se vždy osvědčily praktické znalosti zkušenějších.
Kadeřavost je opravdu velký problém a není snadné se jí zbavit.
S ureou samozřejmě souhlasím, negativně jsem se k jejímu užití nevyjádřila.

před 3112 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek