Valcha nepatřila pouze k zpsťování vlnařských tkanin. V této době bylo v Maloměřicích a okolí pomálu ovcí. Valchy bývaly téměř každé vesnici kde se pěstoval len a konopí. Vedle valch najdeš dost často v místích starších název jako bělidlo, močidlo, mokřidlo a podobně. Valcha sloužila k čištění, bělení a napínání tkanin z přírodních tkanin. Zajímavostí je, že valchy bývaly téměř vždy na konci vesnice a to z toho důvodu, že se k valchování používala močovina, nejen zvířecí, ale i lidská. Takže ne vždy je zcela pravd to, co píše Wiki, nebo co si myslí Bobek.
Hamr původně sloužil ke zpracování, k zhutťování a zušlechťování rud. Samotný název z německého Hamer /kladivo. Dost často také označovány větší kovářské dílny, kde se ruda přímo nezpracovávala, ale velký buchar/hamr/ sloužil k vykovávání a tvarování větších kusů železa. Je to v podstatě velké kladivo poháněné vodní silou.
Ano celé Maloměřice a okolí byly zemědělskou oblastí, drobných hospodářů a několika málo větších statků. V té době, kdy se získávaly tkaniny převážné z rostlinných vláken, byl v těchto oblastech velmi často pěstován a zpracováván len. Ve většině chalup stával i stav, kde se hlavně v zimních měsících tkalo. Celý tento kraj nebyl nijak zvláště bohatý, takže tkaním bylo možno získat skromné přilepšení k chudému životu. Po vyrobení tkaniny bylo nutno dále upravit a zpracovat, aby byla vhodná pro výrobu oděvů. Toto už nezpracovávali samotní tkalci, ale valcha byla samostatnou činností, dost často vlastněnou takzvanými faktory, kteří u jednotlivým tkalcům dávali přízi a odebírali hotové plátno. Byla to doba, kdy většin rodin si v té době nemohla dovolit ani zakoupit přízi na tkaní. Faktoři byli tedy překupníky kooperující několik činností.

Upravil/a: Drap

"!hamr,

1. těžké kladivo, buchar hnaný vodní silou užívaný dř. k zpracování kovů
2. též hamry mn. (vodní) kovárna, popř. huť"

https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=hamr

Vzpomenete si na báseň Maryčku Magdonovou?

Na starých Hamrech na hřbitově při zdi …

Název obce podle hamrů, bylo v nich hodně hamerníků.

„Hamerník – řemeslník vyrábějící ze surového železa svářkatou ocel vytloukáním na hamrech obvykle s kolem na spodní vodu, které pohání kladivo dopadající na kovadlinu.“

První zmínky o obci se datují okolo roku 1640, kdy zde byly založeny první železárny – hamry ke zkujňování železa. Poté, co se v nedalekých obcích začaly budovat nové hutě, počalo se zdejším osadám říkat hamry staré, čili Staré Hamry. Odtud získala obec svůj název"

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/od-ceho-je-odvozeny-a-jaky-ma-vyznam-nazev-obce-stare-hamry-a-kdo-byl-hamernik

Podobně to bylo ve zmiňované obci i v obcích jiných. Obco s názvem Hamr nebo Hamry původně s „hutěmi“ je několik.

1. Z pohledu historie se začínají objevovat valchy, nejprve dřevěné, později plechové a porcelánové. Sloužily k praní prádla.
2. „Ve druhém významu je valcha zařízení poháněné vodním kolem. Je doložená už ve středověku, i když jednoduché valchování je známé mnohem déle. Proces valchování spočívá v opakovaném tlučení do mokré vlněné látky, což strukturu tkaniny zahustí a zesílí. Současně docházelo k odmašťování a vypírání nečistot ze surového sukna. Výsledkem je zplstění látka zvaná sukno. Je trvanlivá, teplá a nepromokavá. Původně se sukno plstilo ručními paličkami. Mechanické v-y byly vybaveny těžkými palicemi (stupami), které byly upevněny na pákách zvaných biče. Ty se kývaly v loži zvaném káčer a tloukly do huňku (prohlubně) ve vydlabané kládě. Pohon stup, zajišťovalo vodní kolo. Stupy byly nadhazovány prostřednictvím kolíků zvaných kříže, které byly zaraženy ve valu (hřídeli kola).“ atd.

http://www.ar­tslexikon.cz/in­dex.php?title=Val­cha

Více o valchování Kladivová valcha byla považovaná za jakýsi nejstarší „textilní stroj“.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Valchov%C3%A1n%­C3%AD

Proto se hamry i valchy – zařízení na úpravu sukna, považovaly pro obec za významné, protože nebyly v každé obci.

S mnou chodila do třídy spolužačka Valchářová, její otec byl valchář, pocházel z Valašska.
Valchy najdete v muzeu v Rožnově pod Radhoštěm.

Upravil/a: annas

Tak v souvislosti s nástupem průmyslové revoluce mi připadá pro takovou vesničku dost podstatné, že v ní vznikly, v návaznosti na zavedení železnice, dva průmyslové provozy – v té době zřejmě už ne jen nějaké řemeslnické dílničky, ale továrničky, zřejmě vůbec první v dosud zemědělské vísce. Tou valchou zde není míněn takový ten příruční vlnitý plech nebo drážkované dřevo, které měl každý doma na ruční praní v neckách, ale provozovna ke zhušťování a zplsťování povrchu vlnařských tkanin, pletenin a plstí, což jsi v té Wikipedii asi už našel.

Pokud by „asi nebyly“ dost významné na to, aby o nich byla zmínka v rámci historie Maloměřic, tak pak by o Maloměřicích asi nešlo napsat vůbec nic. Zajímavé, že na významnost té kaple na Proškově náměstí se neptáš. Obvykle se v zemědělských vesnicích jako významné zmiňují mlýny, hospody, velkostatek a počet usedlostí, případně výčet živností, obchodů, kostel, fara, pošta, škola aj. Kovozpracující nebo textilní továrny už jsou zjevně jiný level.

P.S.: nepatřila ta valcha už k Husovicím? ( https://www.ka­felanka.cz/mis­ta/elektrarna­.php )

Upravil/a: Bobek 2

Přechod od feudální cechovní řemeslné výroby k manufakturám (popřípadě rozptýleným manufakturám) a následně k pokročilejším formám průmyslové výroby je dokladem pokroku a růstu – a tedy i lokálního významu obce v daném období, na což zmínka poukazuje (je jejím účelem). Takové objekty se totiž rozhodně nenacházely v každé lokalitě, podobně jako dnes každá obec rozhodně nemá např. divadlo (z hlediska možnosti kulturního vyžití).