Avatar uživatele
SajmonModer

Jste na životě závislí?

Někdy máme černé myšlenky, někdy zase normální, někdy si vytváříme peklo a nebe sami, aniž by jsme to tak zrovna chtěli. Vícekrát musíme čelit tomu jaké rány od života dostanem, ačkoliv to kolikrát nechceme, a pak se dozvíme že nám to je k něčemu dobré. Názor na dnešní život je většinou negativní. I když se najdou takoví, kterým dnešní doba vyhovuje. Co kromě rodiny,svých bližních a svoji drahé polovičky by jste na světě dělali? Je to pro vás přijatelná představa? Nebo by pro vás život neznamenal nic, to na čem vám nejvíc záleželo, už tu není. Život jde dál, ale špatným nebo dobrým směrem? A někdy si říkám co tu pro lidi zbyde jiného než poslouchat názory druhých.

Život je krásný. Můžeme ochutnat, cítit, něco si ošahat, vidět, slyšet. Můžemedruhého objímat, líbat ho, zamilovaně se na něho dívat a co se týče sexu, tak to už je jen totální vyvrcholení lásky. Takže teď přichází otázka, když je všechno tohle tak krásné, tak proč jsme po vetšinu času smutní, naštvaní, zklamaní, když všechno tohle je tak nádherné!? Proč pořád se musíme přemlouvat, že život je jen hra, abychom ho nebrali tak vážně? Proč se pořád musíme k něčemu motivovat, když chceme něco dokázat? Máme v tomto životě tolik možností, tolik toho na výběr, že to většinou používáme proti sobě, ať už chtěně nebo nechtěně. Co je to vlastně ŽIVOT? Vesmír se rozpíná, ale to mu nestačí, on se chce také poznat, vědět kdo je, poznat sám sebe, své možnosti, své hranice. Proto jsme tady, v tomhle „pekle“. Je to jen hra, jen zkouška! Tak neberte život vážně! On Vám nepatří. Nedali jste si ho. A kdykoliv také o něho můžete přijít! A bude záležet jen na Vás, jak Vás to bude bolet, až budete odcházet z tohohle světa. Proto se hlavně nestňte na životě závislí a žijte tak, jako by byl Váš poslední, usmívejte se, milujte se a hlavně ........ ŽIJTE!

Mám rád život, jasně! Ale to, že se mi na světě tak líbí, dělají právě ti mí nejbližší: rodina, kamarádi… Nejsem zrovna společenský typ, ale žít až do smrti jen sám se sebou..to bych taky nedokázal. A nechtěl.
Vlastní život pro mě JE důležitý, ale nenadřazuju ho nad životy druhých. Kdyby mě Ďábel postavil před dilema: „Ty nebo tvůj kamarád: jeden z vás musí umřít. Vyber, kdo to bude.“ Já nebudu váhat a vyberu sebe. Vždycky jsem si myslel, že to tak má nastavený každý, ale poznal jsem i pár lidí, co by pro záchranu vlastní kůže byli schopni doslova čehokoliv.
Mám moc rád život, ale říkám narovinu, že v momentě, kdy bych přišel o posledního člověka, který pro mě něco znamená, nějaká další existence pro mě asi začíná ztrácet smysl. Když pominu fakt, že by se mi po nich všech stýskalo, najednou bych si asi nevěděl rady sám se sebou. Nedokázal bych v sobě najít dost síly na překonávání každodenních překážek, všechno by se mi jevilo jako neřešitellný problém… Jsou to právě ti moji nejbližší, kdo mě vždycky podrží a dodávají kuráž a sílu a ukazují mi správný směr… Bez nich nebudu nic.

No a k té dnešní době – mě osobně teda moc nevyhovuje. Na můj vkus je moc dravá, moc rychlá – a nepřeje dobrým mezilidským vztahům. Každý si hrabe na svým vlastním písečku, o druhý se nezajímá (nebo naopak zajímá až moc).. a místo z nějakých „vyšších“ hodnot si dělá kult z materiálních věcí. To je špatně, ale každý na to musí přijít sám. Vždycky se tak zasním, že kdybych mohl cestovat časem, asi bych si rád zkusil nějakou dobu žít v době kolem začátku 20. století – to ženy tehdy ještě bývaly dámy, muži gentlemeni :) Lidi tak nějak celkově víc drželi pospolu. Dovedli jeden pro druhýho riskovat život, slova „slušnost“ a „čest“ něco znamenala. Dneska je to…no, nebudu říkat, že „bída“…ale je to horší :))
Ale tak co – dokud tu mám všechny ty svoje miláčky, dá se život snést… Vlastně: je krásnej!!! :)))
Uvědomte si, že ani jedna jediná vteřinka vašeho života se nikdy nebude opakovat!!! Každá chvilka je jedinečná a jen blbec si nechá takový vzácný poklad bez užitku protéct mezi prsty.
Řeším jen to, co mohu změnit – co změnit nemůžu, hážu za hlavu. To je základ spokojenýho života. Funguje to! :)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? iceT, Damiana před 4565 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kohut57

Díky za každé nové ráno. Jo fain , povedlo se ti to poránu hezky napsat. Tak příjemný den přeji.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Sůwa

Nechápu, proč právě sem píšeš svou sáhodlouhou úvahu o smyslu života, když jsi evidentně ještě nic tak závažného neprožil a nemůžeš tedy vědět, jak bys v mezních situacích reagoval. Buď rád za to co máš a doufej, že ti to vydrží a že tě případně má kdo „podržet“. Promiň, ale z mého pohledu jsou to bláboly.
Doplňuji:
Když jsem si teď přečetla odpověď barnajky u jiné otázky, tak chápu co jsi napsal, ale o to méně chápu PROČ jsi to sem vůbec dával. Přece jsi mohl předpokládat, že tu má někdo lepší paměť. Barnajko, omlouvám se, ale takto vytrženo z kontextu to opravdu bláboly jsou.
Jen ještě vlastnímu textu, když už nejsou lidé, jsou tu ještě zvířátka 🙂. Taky nás potřebují a my zas je.

Upravil/a: Sůwa

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Sajmone, vybrala jsem jen jednu vasi vetu , ktera pro me mluvi za vse :
Jsou to právě ti moji nejbližší, kdo mě vždycky podrží a dodávají kuráž a sílu a ukazují mi správný směr… Bez nich nebudu nic.
..... a az tohle obratite na sebe , ze vy budete podporou pro sve okoli , budete dodavat kuraz a silu ostatnim , ukazovat smer … pak vam pogratuluji k opravdove dospelosti ( a vyspelosti ).
Uz jste ve veku, kdy by jste se mel postarat o sve rodice a okoli vy , kdyby se neco nenadaleho stalo. Zatim to vypada, ze je to porad naopak.
Ja ziju ten svuj zivot stastne a nechci vic .. naopak , zacinam se " zmensovat " , 3 roky uz ubiram plyn , prestoze se mi hodne dari. Delam jen sama pro sebe. A abych se drela pro druhe ? Na to jsem moc velky sobec. -iv-

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

Tý brďo, to je kláda, jak úvaha z Mladé fronty…
Život mám ráda, protože jsem v něm potkala toho, kterého mám nejraději. Ale určitě to bylo i díky mé lásce k žití jako takovému. Carpe diem.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Uff, až som sa spotila. Takto ráno človeka vystrašiť.
Áno, som závislaá na živote, svojom i živote druhých.
Možno sa to zdá byť divná takáto formulácia, ale človek nikdy nemôže byť sám, nech by akokoľvek chcel.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hanulka11

Ano Sajmone, žiju si svůj život moc ráda a žiju ho naplno a nepřežívám jako mnozí .

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Nezdá se mi to jako „blábol“, protože některý člověk toho má za sebou i v tom nejútlejším věku víc, než starý penzista, já jsem se o sebe starala sama už taky hodně brzy, podle toho to taky občas dopadalo, kolikrát jsem záviděla svým vrstevníkúm jejich lehký, bezproblémový život, musela jsem čelit situacím, které by patřily tak o generaci staršímu člověku a někdy ani jemu ne,a proto si momentálně velice vážím všeho dobrého, co mi život přináší, jsem ráda, že to tak je, věřím, a proto už taky umím celkem dobře rozeznat, co je důležité a co ne, vážím si všeho a všech, kteří jsou v mím životě důležití, nejlíp si celý žebříček životních hodnot uvědomíte a přehodnotíte třeba v nemocnici, když je vám moc zle, nebo když nejsou penízky, proto je pro mne nadevše moje rodina,nejbližší přátelé, ale když si uvědomím, co by se dělo, kdybych nikoho jinéno neměla, kdybych byla prostě úplně sama, věřím, že po nějaké době by mi přišlo určitě do života něco, co dává smysl, četla jsem, že za každé plánování věcí budoucích by se nám bůh vysmál, to je proto, že sami přece nemůžeme vědět a tušit, co bude v příštích dnech,život se mění, lidíé a jejich názory také, co bylo včera,už neplatí, ani ty nejstálejší věci,osoby a způsoby,jak to všechno řešit je spíš asi zatím ve hvězdách,ano, řešme prostě jen to,co změnit můžeme, s tím ostatním počkejme, to te vymyslí,až to bude, takže skončím, jak jsem začala, važme si toho, co je a to, co bude budeme řešit, až to bude,teď jsem se do toho nějak zamotala, ale snad je to logické, pro někoho jsou tyto otázky hned o ránu těžké, protože nejsme na nic nikdy připraveni, to jsou právě ty nenadálé události, každý je řeší taky jinak, někdo napíše, že je to blábol, protože to nečkal,nic v životě si nemůžeme dost dobře podle sebe naplánovat, ani otázky po ránu, kdy je nečekáme, je to jako kolotoč

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Život je boj o to co je nám drogou a jsme tedy všichni existenčně logicky závislí na tom co je nám zde drogou!
http://www.gvkb.cz/

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek