Jsou vosy v Česku mírumilovné? Nebo jsem měl zkrátka jen štěstí?

Když vosu neohrozíte, neohrozí ona ani vás.

Zalévala jsem záhon a zřejmě jsme šlápla do hnízda, nebylo vidět. Odnesla to moje noha, opuchla. Jenže druhý den jsem jela na zájezd do Polska, ráno jsem navštívila pohotovost, dostala jsem injekci, na zájezd jsem jela, noha byla tlustá jak sloupekl od branky. Už si přesně nepamatuji, jak jsem to zvládla.

Naštěstí jsem tehdy nebyla alergická. Horší můj soused, ten pracoval na zahradě,, vyčural se, odehnal asi vosu a ta ho píchala do penisu.

S jeho manželkou jsme mu zavolaly sanitku, odvezla ho do nemocnice. Muž, byl totiž alergicky na včelí i vosí jed.. Svíjel se bolestí. a celý opuchl.

Upravil/a: annas

Neni na tom zas tak nic nezvyklého. Vosa útočí pouze v případě, kdy se cítí ohrožená.

Obvykle u zvířat i hmyzu platí, že pokud je neohrožuješ – byť nevědomky (tedy, že se necítí ohroženi), tak ti nic neudělají a nezaútočí (vyjímkou jsou někteří jedinci a velmi hladové šelmy)… oni ale můžou vnímat ohrožení různým způsobem. Klidně i vstupem do jejich teriroria.
Já měl v blízkosti sebe hodně vos – často byly v autobuse, snažící se proletět oknem/sklem ven. Létají u člověka, ale když se prudce nehýbe a nesnaží se ji zamáčknout, tak si ho ta vosa vůbec nevšímá (jako klidně si na tebe i sedne, ale nic neudělá).
Vyjímkou je samozřejmě hmyz – piják, který se živí krví (komáři, klíšťata, pijavice,..).

V případě zvířat platí, že se většinou bojí člověka víc, než on jich (nebo stejně). Krom toho, že je to něco cizího, tak se nás lidí zvířata vyloženě bojí… byť jsme slabší a pomalejší, než jiní a bojí se nás i dravé šelmy (silnější a v jiných věcech lepší, jak my) – četl jsem, že je to kvůli tomu, že chodíme po dvou (je to nezvyklé, vypadáme větší a pro ně takoví zvláštní, neznámí a děsivě působící).
Dokonce i lidi by se v lese v noci báli víc humanoida, než nějaké šelmy. Jako tím nemyslím nějakého známého nebo přátelského člověka, ale kdybychom prostě v dálce uviděli vlka/lišku (a jiné čtyřnohé zvíře) nebo neznámého humanoida, který by se na nás otočil a rozběhl se naším směrem, tak nás víc vyěsí ten neznámý humanoid. Víc vyděsí on (proto taky: vlkodlaci, upíři, wendigové a další. I lidem podvědomě nahání strach dvounožci, chodící vzpřímeně. Kolikrát se lekneme víc i neznámého člověka někde ve tmě/v lese, než kdyby tam byla šelma).