Jsou mobilní telefony nemoc dnešní doby?

Z hlediska nevinných řidičů, kterým člověk, který civí do mobilu,:skočí před auto, může být taková nemoc i smrtelná.

Záleží pouze na tom kdo a z jakého úhlu se na to dívá a jak to hodnotí.

To záleží jak je kdo používá. Pokud by byly jen pro volání a posílání zpráv, tak je to dobrý pomocník. To ostatní je zbytečné a z mladých to dělá tupce, kteří do toho jen neustále čumí a práce žádná, pohyb žádný a pod.

Mobilní telefon nám má pomoci usnadnit rychlý, blízký kontakt s našimi příbuznými, kamarády, známými. Všimla jsem si, jak lidé (zejména) mladší, chodí s mobilem v jedné ruce, v druhé plechovku s energy nápoji a ještě kouří marihuanu. Vnímají vůbec svět kolem nich? Je to asi „nemoc“ . Snad vše přežijí v pohodě a doufám, že se novorozenci nebudou rodit s mobilem v ruce.
🙂

To je blbost; uvažuj:

Člověk, v zásadě, na všecko reaguje podle své povahy. To je, na jedné straně, absolutně individuální rovina, která nemá margo, na druhé straně má rámec, protože lidé na podobné věci reagují velice podobně (nebo, řekněme, podle určitých vzorců, schémat),

Takže i na jakoukoli novinku lidé reagují různě, ale v zásadě podobně.

Máš lidi, co jsou nadšení úplně z každý píčoviny. „Geeky“, dneska, třeba. Úplné koniny, jako létající elektrokolo. No, ono to létá, akorát je to tak široké, že pokud bys s tím chtěl na cestu, tak si musíš sjednat firmu, co zajišťuje dopravu nadrozměrných nákladů, to za prvé. A za druhé, ta baterie Ti na létání vystačí na jednotky minut, pak je vybitá, a protože je to taková „stodola“, tak s tím reálně bez baterie vůbec neujedeš. No kravina, prostě, ale to není kritika, ono to má svůj smysl, kapacita baterií se zvětšuje (za 10 let se vždy cca zdvojnásobí), takže jednou, třeba, to mít využití bude. A nebo taky ne, jako – ku příkladu – brýle pro kury, aby si nevyklovaly oči, kyvadlo do klobouku, abys ho nemusel ručně smekat – pokývl jsi hlavou a klobouk se pozvedl a vrátil (akorát to bylo tak „pohodlné“, a tak těžké, že to v reálu nešlo vůbec nosit na hlavě, ale jinak dobrý! 👌🏽🤪), nebo jiné podobné „praktické“ věci, které dávno zavál čas.

Pak máš lidi, co jsou posraní z úplně každý píčoviny. Všeho se bojí: když se začaly stavět železnice, aby po nich mohly jezdit parowózy, tak byli typi, co tvrdili, že z toho bude umírat dobytek, nebo co věřili, že když se rozjedeš nad rychlost 80 kmph, tak zemřeš. Až se našel „geroj nevídaný“, rozjel parowóz na 90 kmph, neumřel, a od tý doby – a na jeho počest – jezdí vlaky rychleji, než 80 kmph! 🙃😆

Ten zbytek je někde mezi. Někdo vítá každý krám, který mu může – zdánlivě – usnadnit život. Poznáš to, třeba, v kuchyni: to máš jednoho robota, co neumí nic jinýho, než nakrájet zemčice na hranolky. Druhý Hebel umí, zase – jenom, nakrájet mrkev na julienne. Třeba.

A ostatní lidé k tomu, prostě a jednoduše, přistupují ryze pragmaticky, prakticky.

Vezmi televisor: svýho času byl barevný televisní přijímač „něco“, to se uplácel vedoucí elektry, nebo ses zapsal v lidově demokratický pořadník, nebo tak něco, nebo něco podobného, prostě abys ho – vůbec – mohl mít.

Pak přišlo první video. To bylo ještě za Husáka, podobně, jako první CD přehrávače, no a první video přehrávač stál něco přes Kčs 30,000.00 (ekvivalent cca deseti průměrných čistých mezd, takže jako dneska Kčs 330,000.00, zhruba). Samozřejmě, že kasety do toho jsi koupil leda tak v Tuzexu, nebo v pár vybraných elektrách „pod pultem“ a samozřejmě, že byly pekelně drahé, stály něco kolem Kčs 500.00 a víc. Potom (tuším, že v roce 1985) začala videopřehrávač vyrábět v licenci Tesla Bratislava, ten stál Kčs 19,800.00. Jenže, těsně po tzv. revoluci začala cena padat: ten československý stál cca Kčs 15,000.00, a hlavně se tu začala vozit záplava japonských videopřehrávačů, které stály podobné peníze, ale byly kvalitnější, nebo stály méně, ale byly horší. No a, samozřejmě, ojeté přehrávače z Bundu a Rakouska, že jo. A v devadesátkách, i když už to bylo samozřejmě dostupnější, tak pořád televise byla jistý fenomén, jo, a pak ještě přišly DVD. DVD mělo tu výhodu, žes si mohl vrazit do počítače DVD „vypalovačku“ a kopírovat si filmy. Ano, ale ta vypalovačka byla neskutečně drahá, ale i tak, relativně rychle, VHS odzvonilo. No a s příchodem rychlého internetu se postavení TV poněkud změnilo (teda až na důchodce, že jo 😆).

S tím mobilem je to Lauter to samé. Mobil, jako takový, dovršil svůj technologický vývoj někdy v roce 2002 – 2003. Pak už to bylo jenom o tom něco vymyslet, aby bylo proč prodat. Tak se to zmenšovalo, do podoby takových jako by vajíček. Ono to není moc praktické, v podstatě telefon velikosti zhruba Nokie 5110 je ideální, ale byl to trend. Pak už nebylo moc co vymýšlet – placatičnosti se nedalo dosáhnout, protože byly tlustý baterie – tak přišli s flip konstrukcí. To nebylo nic nového, jenom to nebylo tak obvyklé. A – najednou – chtěl každý „véčko“! 😅 A, samozřejmě, jakmile přišlo trochu použitelné paketové připojení k internetu (EDGE), tak se začal do mobilů cpát internet. Ony ho, sice, moc využít neuměly, jednoduše proto, protože na HTML protokol měly slabý processor, a taky malý display, ale – zase – bylo to novum, dalo se to prodat.

Dneska dávno není placatý přístroj mobil. Dávno ne. To je pocket PC, handheld computer, kapesní počítač, který – mimo jiné – umí i volat.

Samozřejmě, příchod UMTS sítí (LTE je jen nástavba, forma UMTS), přišly i kvalitativně lepší možnosti přenosu hlasu, než zvládá GSM standard (na druhou stranu, kdybys pamatoval NMT radiotelefonii, tak GSM je proti tomu luxus!), rychlejší inicialisaci hovoru, jedno s druhým, takže zase se dalo prodat něco nového (u nás ne, ne u nás, u nás nebylo nikdy pořádné pokrytí UMTS, hlavně chybělo UMTS 900, bez kterého to nejde).

No a někdy po tom roce 2013, 2014, u nás – a zhruba, se začaly rozšiřovat ty placaté přístroje mezi lidi.

Ale pochop, ten placatý přístroj za nic nemůže. Je to nástroj, jako každý jiný. Má vypínací tlačítko – jako každý počítač nebo mobil. A ne, není to moc praktické.

Na počítač je to malé. Ne ani tak úhlopříčkou, jako celkovou plochou dipsplaye. Na telefonování je to velké, moc placaté, nepraktické. OK, na psaní SMS, chatování přes ty rozličné kecálky, to je dobrý, protože dnešní virtuální klávesnice umožňují rychlejší psaní (automatické opravy, psaní přetažením, inteligentní predikce etc.), než terminály S QWERTY/QWER­TZ/AZERTY hardwarovou klávesnicí. Ale jinak to moc výhod nemá.

Jasně, pokud dokážeš využít ty výhody, které to nabízí, nic proti. Jenže spousta lidí to má jenom proto, protože to mají „všichni“. Nebo, prostě a jednoduše, protože je ani nenapadne, že by mohli mít něco jiného.

Jako všemu tomu musíš dát Ty to správné místo, správnou důležitost. Sorry, jako, ale když mi někdo řekne, že musí jít, protože v televisi je něco, tak já se neurazím, ale v podstatě to vezmu tak, že mne poslal do prdele. A podle toho se zařídím. To samé je, pokud někdo se se mnou baví a furt čumí, nebo klepe, do toho placatýho krámu. Jasně, čas od času nastanou skutečnosti, že prostě musíš něco vyřídit, nebo tak něco, tak se omluvíš, zavoláš / odepíšeš a hotovo, ne že se bavíš se mnou, ale vlastně mne vůbec nevnímáš, protože si píšeš s Mařenou. A když jsi s Mařenou, tak nevnímáš Mařenu, protože si píšeš se mnou. To samé: sere na mne, hotovo, v podstatě mne posílá do prdele.

Ale ten mobil za to nemůže, že ten člověk je hovado. Associální autista, dissociální sociopat, nebo jenom vypnutá guma, nebo tak něco, ne? 🤷🏽‍♀️😅 Ten mobil je jenom nástroj. Když nebude mít mobil, půjde na televisi, a když nebyla televise, šel poslouchat rozhlas. Nebo něco úplně jiného. Nebo čumět do zdi. 👌🏽🤪

Já jsem spíš zvědavý, jestli tohle to vydrží, nebo se to zvrátí. Pomalu už se ozývají hlasy, že jako by tomu měla jít normálně vyměnit baterka, nebo že by se to nemělo tak snadno rozbít. Pomalu, hodně pomalu. Uvidíme, co bude časem. On, samozřejmě, jde vyrobit smartphone, který toho snese hodně, akorát že to má přes 1/2 kg a celkově je to docela obr. A je to drahé, počítej s Kč 40,000.00 plus.