Jsou čeští důchodci pokrytci, nebo lhářem je statistika?

Tento dotaz byl zaměřen hlavně na moje vrstevníky, tj. důchodce juniory, avšak prokazatelně nikoho z nich nezaujal nebo jej nepovažují za relevantní.
Ani náhodou nemám pocit, že se s manželkou nacházíme mimo realitu pokud naše penze měsíčně činí téměř 28 tisíc. To nám umožňuje užívat si stáří v dostatku a spokojenosti. Rozhodně kradnút nemusíme, nebo neměli bychom.

ad Kepler: vážený kolego věz, že ti musím s radostí oponovat. Od novostavby bydlíme 45 roků v domě se 36 byty a tudíž mohu posoudit genesi a současnou pozici převážné části starousedlíků. Ještě musím předeslat, že náš dům je po revitalizaci a ze všech hledisek v perfektním stavu. Naši vrstevníci a spolubydlící jsou díky svému činění všichni slušně materiálně zabezpečeni, žijí ve dvou a třípokojových bytech, jezdí na dovolenou i do exotických krajin, nekupují si ojetiny, nýbrž nová auta a nehaní svůj současný životní standard. Ano, trápí je zdravotní problémy, nejčastěji pokud před sebou tlačí vozík s nákupem v některém ze zdejších supermarketů. Zdejší lidé nikdy jen neseděli na zadku, ale pokud bylo třeba, zvedli se a začali makat. Takže tak.

Asi žiješ v bohatších krajích a ne na Valašsku. Holt, někde se mají dobře, i když celý život sedí na prdeli 🙂 Vím i podle své nejbližší rodiny, co se odstěhovala do Čech. Za stejnou práci tam mají mnohem vyšší peníze. Tož tak.

Asi máš pravdu. Rodiny obou dcer žijící severně od Brna vydělávají měsíčně každá téměř padesát tisíc čistého.

Problém spočívá v tom, že důchodce, který se má dobře, není ochoten se s tím svěřit, protože se ihned stane terčem podezření, proč má tak velký důchod, že určitě byl…, určitě dělal…, určitě spolupracoval… atd. Já, i moje manželka máme nadprůměrný důchod, oba jsme vystudovali VŠ, měli jsme proto nadprůměrný plat, pracovali jsme ještě v souběhu s důchodem, takže to nám také důchod zvýšilo. My určitě neživoříme, máme auto, jezdíme na dovolenou, bydlíme v 3+KK. A takových je víc, jen se bojí o sobě to říct. Např. v USA se lidé natají svým majetkem, je to (většinou) důkazem schopností. U nás jsou lidé zvyklí neustále si stěžovat a naříkat, jací jsou chudáci.

U nás je to s majetkem vůbec trochu „divné“.
Ti, kdo nějaký mají, si někdy stěžují, jací jsou chudáci a naopak těm, kteří mají opravdu málo (osamělí důchodci s důchodem do 8.000 Kč měsíčně), je trapné se k tomu přiznat. Radši si na nic nestěžují…

Na tišnovsku se v podobných případech /i když vlastně nevím proč/ používá rčení „Kdo naříká, patří mu ubrat“.